V sobotu za Lvy nastoupil podruhé, šlo o jeho domácí debut. A přispěl k výhře 5:2.
V závěru, při jasném vedení, pomohl hostům ke gólu. S úsměvem tvrdil, že aspoň někomu tím udělal radost: brankáři Sáblíkovi.
"Nemusí nic platit za nulu," zmínil úsporu 500 korun. "Dal jsem si puk dopředu a nestihl ho. Ujelo mi to." Asistent trenéra Vít Borůvka si příchod navrátilce z Ruska pochvaloval.
"Jsme rádi, že ho máme. Je vysoký, silný, výborně čte hru, řeší situace dva na jednoho. Je to jistota," lichotil Borůvka.
Tvrdí, že se Štěpánek musí nižší soutěži přizpůsobit. "Ale zároveň nejít výkonem dolů, to bude hrozně důležité," varoval. "Z Finska a Ruska je zvyklý na jinou úroveň."
Když Štěpánkovi nevyšlo angažmá v Jaroslavli, kam šel jako mistr Finska s Oulu, kývl Ústí. "Milionáři z NHL si přijeli udržovat kondici do Evropy, tak jsem byl nadbytečný," řekl k ruské misi. Litvínov, jemuž patřil, ho chtěl při měsíčním hostování vyzkoušet.
Pro něj nepřijatelná verze. Zůstal doma, třetinu přestupové sumy platil sám. Je blíž dcerce, která se mu právě narodila. A jednou může být v Ústí sportovním ředitelem.
Zatím je však stále hráč. A jaký! "Rozhodně to není tak, že se Štěpánek vrátil do první ligy a všichni si z toho sednou na zadek. Chci si soutěž osahat. Ještě trochu tápu," tvrdil.
"Naskočil jsem do rozjetého vlaku, nesmím to klukům moc kazit," byl na sebe až moc přísný. Z ciziny se vrátil po pěti letech. Dvakrát tolik času nehrál v Ústí.
"Když jsem působil na Kladně, párkrát jsem tady hostoval. Naposledy před deseti lety," pátral v paměti. Domácí premiéra? "Jsem rád, že ji mám za sebou," vydechl.
"Až po první třetině jsem nervozitu setřásl. Předtím jsem si připadal, jako kdybych se učil hrát hokej." Ve třetí třetině chodil na led ve dvou řadách. "A byl jsem dost zahlcený."
Přesto: není pro něj první liga málo? "Když stojím na ledě, nepřemýšlím o tom. Hraju hokej, který mě baví, jsem doma. A Ústí je špička, určitě srovnatelné se spodními týmy z extraligy."
