„Doufám, že ústecký hokej zase dostaneme do vyšších pater,“ přeje si kanonýr Jaroslav Roubík. Funkcionáři Čaloun, Zdvořáček a Evan zachránili ústecký hokej po zkrachovalých Lvech. Nový Slovan je po půlce základní části desátý, tedy na místě pro vysněné předkolo play-off.
Už neřešíte finanční problémy jako v minulé sezoně?
Nový klub funguje parádně, výplaty chodí patnáctého, nemáme si vůbec na co stěžovat. Můžeme se soustředit jen na hokej, což je fajn. Ale máme co zlepšovat. Z ekonomické stránky to je dobré, teď záleží na nás, abychom ukázali něco na ledě.
Ulevilo se vám, že už v hlavě nemusíte nosit dluhy?
Jsem rád, že nové vedení své sliby plní. Kdyby to ještě teď mělo být finančně špatné a navíc by se nám nedařilo, na všechny by to asi padlo. Takhle máme půlku, tu ekonomickou, odlehčenou. Což je paráda.
A je vzhledem k letní nejistotě paráda i současné 10. místo?
Kdybychom ve druhé čtvrtině soutěže pokračovali jako v první, mohli jsme se dneska smát. Měli bychom o 7-8 bodů víc. Jenže jsme dostávali góly, zbytečně prohrávali. Pořád je co k zamyšlení. Na začátku jsme se namlsali, pak přišel trochu útlum. Musíme bojovat, bojovat a hrát!
Co vás nejvíc sráží?
Zbytečné fauly, zbytečné individuální chyby, špatná obrana. Nemohli jsme se v tom nějak srovnat. Až teď proti první Třebíči všechno sedlo.
Není to tím, že ještě vstřebáváte rukopis nového kouče Macha?
Ono je to podobné. Všichni trenéři chtějí dobře bránit, nám se to nedařilo a soupeři nás pořád v něčem přehrávali. Musíme dávat víc gólů.
Poslední přímo padá do 2. ligy, na Havlíčkův Brod máte náskok 21 bodů. Uklidňuje vás to?
To je pro nás asi jediné štěstí, že fakt v klidu můžeme být. Kdybychom tam dole byli my, byly by to mnohem větší nervy a hrálo by se nám o dost hůř. Takhle to máme trošičku zjednodušené. Ale ne jednoduché; oni ve středu taky vyhráli, musíme furt bodovat. Koukáme se pořád dolů, nahoru vůbec. Prohráli jsme teď dost zápasů a strachujeme se, aby nás poslední nedotáhli.
S Bílkem z Litoměřic jste nejlepším střelcem. Jak si držíte formu?
20 gólů je úžasných, to jsem snad ještě za půl sezony nedal. Možná mě na letošek něco osvítilo. Asi štěstí, možná trochu umu. Ještě nekončíme, snad budeme šlapat dál. A nějaké góly jako lajna přidáme, já třeba taky.
