Před nedělním tréninkem nechtěl o rozhovorech nic slyšet. „Až po sérii, nezlobte se,“ řekl a zmizel v šatně. Josef Straka v pondělí svůj slib dodržel. Budějovičtí hokejisté postoupili do semifinále první ligy a 38letý kapitán Motoru už neodmítl jedinou žádost o interview.
Asi se vám dost ulevilo, že už nemusíte jezdit zase do Přerova, že?
Jsme moc rádi, že jsme si postup uhráli doma. Jsme trochu pomlácení a mezi klukama jsou také nějaké nemoci. Proto si teď můžeme oddychnout, dostaneme dva dny volno a pak nám v pondělí začíná další série.
Když už o tom mluvíte, ještě čekáte na soupeře. Bral byste raději Jihlavu, nebo pražskou Slavii?
To je těžké říct. Jihlava hraje hodně důrazně, Slavia je zase hokejovější tým. Uvidíme, kdo na nás vyjde, ale ve středu určitě Ústí fandit nebudu (směje se).
Vraťme se ještě k poslednímu utkání čtvrtfinále. Byl to nejhokejovější zápas z celé série?
Určitě ano. Oni už poznali, že když na nás budou hrát tvrdě a někdy skoro až zákeřně, tak na nás mít nebudou. Navíc by za chvíli neměli s kým hrát, jak jim hráči odpadávali. Nakonec hráli hokej a paradoxně jim to skoro vyšlo. Prakticky celé utkání jsme tahali za kratší konec provazu, ale naštěstí jsme konec zvládli lépe my.
Samostatné nájezdy byly pro vás na střídačce asi dost nervózní, když se střelcům pořád tolik dařilo.
Většinou Bláža (brankář Ondřej Bláha) něco chytne a teď to nechal jen na nás. Tomáš Nouza i já jsme dali důležité góly a tak nějak jsem tušil, že Michal Chovan ho promění taky. Jakmile golman Přerova udělal takový fotbalový zákrok v bráně, byl jsem už v pohodě.
To bylo připravené, že na poslední nájezd vyměníte brankáře?
Ne, to rozhodli trenéři. Já to ani nevěděl, seděl jsem daleko od nich. Musím Petra Kváču pochválit, jak to zvládl. On na trénincích chytá nájezdy výborně. Už v Přerově jsme měli vymyšlenou variantu s ním v bráně na nájezdy.
Nebáli jste se Přerova před čtvrtfinálovou sérií, když vás v základní části čtyřikrát porazil?
Hned jak jsme věděli, že jdeme na ně, tak v hlavách samozřejmě ty čtyři prohry byly. Ale potom, co jsme se na soupeře týden připravovali, jsme začali věřit, že je porazíme. Osobně jsem neměl obavu, že by nás Přerov vyřadil, a tušil jsem, že rozhodne naše hokejovost.
Co jste nejvíce trénovali?
Věnovali jsme se zejména přesilovkám, které vlastně celou sérii rozhodly. Jsem ale rád, že všichni kluci plnili to, co nám trenéři říkali. Samozřejmě až na pár excesů, při kterých jsme vypadli ze hry.
Musel jste během celé série z pozice kapitána někdy v šatně zvýšit hlas, když se vám něco nezdálo?
Zrovna v pondělí po první třetině, protože jsme nehráli to, co jsme měli. Ale to není jen o mně, v kabině jsou další starší kluci, se kterými si to řídíme. Sem tam si ke hře něco řeknu, to ano, ale je nás tam na to víc. Není to nic extrémního, spíš se spolu radíme.
Celá série s Přerovem byla hodně vyostřená. Třeba video s útokem na vás bylo hodně diskutované na internetu.
Ale to je pryč. Zkusili na nás tuto taktiku, a nevyšla jim. Tím se teď už nikdo zaobírat nebude.
