Že jsme lídra přehrávali? Na to se nehraje, litoval hradecký Šimánek

Útočník Jiří Šimánek byl jedním z posledních hokejistů Hradce Králové, který proměněním své šance v závěru základní hrací doby zápasu s Libercem mohl zajistit třetí tříbodovou výhru pod vedením nového hradeckého kouče Kýhose. Jenže neuspěl.

Obranná hráz Liberce v utkání proti Hradci Králové. | foto: ČTK

Necelé čtyři minuty před koncem základní hrací doby se Jiří Šimánek ocitl sám před libereckým brankářem Jánem Lašákem. Za nerozhodného stavu 3:3 mohl svůj tým poslat do vedení a výrazně mu tak přiblížit třetí tříbodovou výhru v řadě.

Lašáka však nepřekonal a lídr soutěže nejenže v Hradci neprohrál bez zisku bodu, ale nakonec si odvezl dva, které získal gólem vstřeleným deset vteřin před koncem prodloužení.

„Jenom já sám jsem měl čtyři šance, a žádný gól z toho nebyl. To je to samé, jako když gól dostanete,“ vypravoval zkušený útočník, který v první polovině základní části soutěže vstřelil jediný gól.

Je to podstatná změna proti minulým sezonám, kdy se vám střelecky dařilo. Jak s tím bojujete?
Nejsem typ hráče, který by něco měnil, já jedu stále to samé.

Avšak kdybyste - a nejen vy - proměnili víc šancí, mohli jste Liberec porazit. Takhle máte jen bod.
Je dobře, že se hrálo tak, že se divákům zápas musel líbit. Hrálo se v rychlosti a šancí tam bylo hodně. Bohužel my jsme je neproměnili, a proto jsme prohráli.

Liberec na začátku utkání, kdy vás jasně přehrával, dokazoval, proč vévodí celé extralize. Později jste dokázali hru srovnat a byli jste dokonce lepší.
Určitě je pro nás dobrá vizitka, že jsme Liberec dokázali od poloviny první třetiny přehrávat, ale na to se nehraje. Můžeme na tom sice být psychicky dobře, ale na konci máme pouze jeden bod místo tří. Myslím si však, že jsme odehráli dobré utkání.

Jen dva dny předtím jste dominovali v derby. Cítili jste na ledě, že jde o dva nyní výkonnostně rozdílné soupeře?
Liberec je teď v úplně jiné fazoně než Pardubice a je to na jeho hře vidět. Výkonem proti nám to jasně dokázal.

Nebylo těžké se pouhé dva dny po derby, které vaše fanoušky nadchlo, připravit na zápas, který pro ně na první pohled možná neměl takový náboj?
Vůbec ne. Bylo to sice hned dva dny poté, ale přijel vedoucí tým soutěže, bylo jasné, že to nebude nějaký pouťák. Myslím, že jsme to docela zvládli.

Utkání jdou teď za sebou v rychlém sledu. Jak jste na tom se silami?
Kromě úterý, kdy tam jednu dobu byly čtyři vyloučení za sebou, hra se točí pořád na čtyři lajny, všichni jsou na ledě plus mínus stejně. Sil tak neubývá tolik, jako když se to valí na pár hráčů. Myslím, že síly jsou.

Máte za sebou třetí duel pod Vladimírem Kýhosem, změnilo se na hře něco výraznějšího od „dob“ Petera Draisaitla?
Překlopilo se to, jede se dál, máme půlku soutěže. Co bylo, bylo. Ve hře nějaké drobné úpravy jsou a ještě budou. Jak zápasy šly rychle za sebou, tak se jen něco naťuklo. Udělá se to v repre pauze, až na to bude více času. Určitě teď ale máme větší elán.

Jak nesete odebrání kapitánského céčka?
Inkasoval jsem od Reného Vydareného něco málo do kasy za to, že je teď kapitánem on, a tím to pro mě končilo.

Hokejový Hradec Králové v polovině extraligy

V pátek vstoupí hokejová extraliga do druhé poloviny základní části, Mountfield jako šestý tým tabulky s minimální, tříbodovou ztrátou na druhou Mladou Boleslav. Na tom se ale ještě může něco málo změnit, nyní pátá Sparta totiž má dvě utkání k dobru a v případě úspěchů v nich může mužstvo Mladé Boleslavi v tabulce přeskočit a zároveň zvětšit odstup Mountfieldu od druhé příčky. Bez ohledu na to můžeme konstatovat několik skutečností, které v úvodu sezony Mountfield charakterizují.

1. Změna trenéra
Ve sportu nic neobvyklého, co by muselo stát na prvním místě. Ale v případě Mountfieldu jde o novinku, za svého více než dvouletého působení v Hradci k tomu totiž ještě nikdy předtím nesáhl. Navíc ve chvíli, kdy sice čtyři zápasy prohrál, ale byl na tom podobně jako nyní. Jen pro úplnost, odešel Peter Draisaitl, s jehož jménem bude navždy spojen úspěšný přechod týmu z Českých Budějovic do Hradce, a nahradil jej Vladimír Kýhos. Na něm teď bude, aby naplnil představy vedení klubu, které nemíří níže, než je semifinále play-off.

2. Produktivní posily
Dvě sezony neměnný stav, v němž přední příčky kanadského bodování týmu okupovali hráči prvního útoku, jsou pryč. Vystřídali je borci, kteří do Hradce přišli v létě. Kanadskému bodování vévodí Jaroslav Bednář, střelcům druhý v produktivitě Adam Courchaine, třetí je Brian Ihnacak. Všichni tak jen potvrzují, že jejich minulá působení v soutěžích v Česku (Bednář), v Německu (Courchaine) a v Norsku (Ihnacak), kde byli podobně úspěšní, nebyla náhodná. Také čtvrté místo zaujímá nováček, obránce Karel Pilař, teprve pak přichází hráč prvního útoku Tomáš Knotek. Faktorů, proč tomu tak je, bude víc, ale pokud bude tým šlapat, toto přeskupení sil nikoho nebude vzrušovat.

3. Kralování v derby
Pro vedení klubu a samotné hráče jsou možná cennější jiné ukazatele úspěšnosti, ale vysvětlujte to hradeckým fanouškům. Po dlouhých desetiletích, kdy jen se závistí mohli sledovat hokejové úspěchy rivalů z Pardubic, se stále nemohou nabažit toho, že Mountfieldu po jeho příchodu do Hradce derby nadmíru vycházejí. A zvlášť v této sezoně si to užívají. Nejprve sledovali výhru 5:2 svého týmu na ledě úhlavního „nepřítele“, poté si vychutnali rovněž tříbrankovou výhru 4:1 na hradeckém ledě. V obou případech vítěz kraloval nejen výsledkově, ale také herně byl jasně lepší. Navíc Hradec slavil výhru už počtvrté za sebou, naposledy prohrál loni v říjnu.