„V Liberci jsem moc času na ledě nedostával, co jsme se bavili s chomutovským koučem Růžičkou, tady by ta šance měla být větší. To pro mě bylo hlavní. Nechci už být zastrčený někde ve čtvrté lajně,“ přeje si 28letý forvard.
Nad nabídkou Pirátů dlouho neváhal. „Chomutov byl přímočarý a po rozhovoru s panem Růžičkou už to pro mě bylo jednoznačné. Je to velký trenér, získal tituly, má výsledky, odchované hráče i jméno v extralize. Těším se na spolupráci s ním.“
Chomutov letos opustili tahouni Vondrka či Poletín, o to větší šanci prosadit se budou mít hráči, kteří tak zvučná jména nemají. Což je i příklad Stránského. „Samozřejmě se poperu o co nejlepší místo v sestavě. Chtěl bych obsadit přesilovkovou formaci,“ vysnil si útočník, jenž za Chomutov před lety už pár utkání odehrál. Ještě v prvoligových dobách na starém stadionu.
„Byla tam ještě dřevěná tribuna. Byl jsem tehdy v Plzni, a když jsme vypadli v předkole, dojížděl jsem na play off sem,“ vzpomíná. „Mělo to tady taky něco do sebe. Bylo to malinké, útulné, ale s extraligou to nemělo už nic společného. Naopak to zázemí, co je tady teď, se mi líbí moc. Celý ten komplex sportovišť. Myslím, že je využiju nejen pro trénink, ale i v běžném životě,“ těší se Stránský.
V čem by měl být jeho hlavní přínos pro Piráty? „Každý už asi ví, jaký je můj styl hokeje, že jsem spíš takový pracant. Prioritní je bruslení a střela. Asi nikdy nebudu mít zlaté ručičky, i když i tuhle stránku piluju, moje hlavní úloha je něco jiného.“
