Hokejový slušňák po operaci ramene nemůže ani pomáhat s přípravami. "I sníh musí odklízet manželka," mrzí Kumstáta.
Petr KumstátProstějovský odchovanec kroutí v Karlových Varech svou desátou sezonu. Mezi českou hokejovou elitu nakouknul v dresu Znojma, v létě 2003 přišel na západ Čech. A hned válel. Do té doby podivný dlouhán se proměnil v extraligového kanonýra. Letos korunu krále střelců neobhájí, do konce ledna je vinou poraněného ramene mimo hru. Jednatřicetiletému Kumstátovi po sezoně končí s Energií pětiletá smlouva. Kolik gólů ještě přidá v zeleném dresu? |
Společně zhlédnou vánoční pohádky a koncem ledna už chce zase na led. Ortéza na levé ruce bude Kumstáta zdobit do začátku nového roku. "Pak už ji chci sundat a začít trénovat," těší se.
Čím pro vás letošní Vánoce budou jiné?
Kvůli zranění to pro mě a manželku budou určitě jiné Vánoce, než v předešlých letech. Mám volno, jsem hodně doma, takže budeme mít společný program. Asi uvidíme všechny pohádky, co poběží v televizi. (smích) Půjdu se podívat na hokej, bude to pro nás něco nového.
Jako rodilý Moravák se speciálně na svátky nechystáte?
Vánoce vnímám normálně, věřící nejsem. Každý rok jsme jezdili s rodinou na Moravu, já i manželka pocházíme z Moravy, ze stejného města. Letos nepojedeme, protože cesta je dlouhá a únavná. Toho času v tom shonu není, Vánoce strávíme tady ve Varech.
Aspoň máte víc času na nákup dárku, že?
(úsměv) Dárek pro manželku už mám koupený, takže v žádné časové tísni s dárky nejsem. Stíhal jsem je nakupovat i když jsme normálně hrál.
Nevyužívá vaši přítomnost manželka k pomoci s přípravami? Pečení cukroví a úklid?
Všechno to zvládá sama, je skvělá. Pro ni je to teď možná ještě horší, protože jí přibyl úklid sněhu, což já s poraněnou rukou nemůžu. Pomáhá nám soused, ale nejvíc toho je na manželce. Člověk bez jedné ruky zjistí, že se toho dá zvládnout opravdu málo. Mám štěstí, že se manželka o všechny tyhle starosti a vánoční přípravy postará.
Co si přejete k Vánocům?
Hlavně zdraví. Tak doufám, že už jsem si to vybral. Přeju si zdraví pro všechny mé blízké, protože to je nejdůležitější. Abychom byli zdraví a v klidu.
A přání hokejové?
Aby se zlepšily naše výsledky. Je to hokej, je to sport. Na prvním místě je zdraví, ale taky nás hokejisty práce musí bavit, proto chceme vyhrávat a být v pohodě.
Je těžké skloubit myšlenky na Vánoce doma a hokej, tedy práci?
Na hokej se lépe myslí, když se daří. Člověk si doma užívá víc pohody když se daří v hokeji, těžko se dokážeme úplně oprostit od hokejových myšlenek. Záleží na každém, jak se s tím popere. U nás je nálada pořád bojovná. Nedařilo se nám víceméně poslední týden, kdy kluci třikrát prohráli. Věřím, že o Vánocích získáme novou energii a začneme vyhrávat.
Vánoční atmosféra do kabiny asi příliš neprosákne, že?
Hodně kluků třeba dojíždí, takže jsou den doma s rodinou a pak jedou na trénink. Je to všechno narychlo. Možná si ani nestačíme uvědomit, že jsou Vánoce. Vím z vlastní zkušenosti, kdy jsme jezdili na Moravu. Je to opravdu krátká doba, svátky rychle utečou. Pak už se zase soustředíme na hokej. Rychle se dostaneme do tréninkového rytmu a na Vánoce zapomeneme, zajímá nás hlavně hokej.
SNADNÁ DORÁŽKA. Karlovarský útočník Petr Kumstát posílá puk do odkryté branky a jeho tým se ujímá vedení nad Spartou 1:0. Byl to jeho 24. gól v probíhající sezoně extraligy.
Lukáš Gavlas ze Zlína (vlevo) v souboji s Petrem Kumstátem z Karlových Varů.
Teď k vašemu zranění. Pamatujete si podobně vážné zranění z minulosti?
Vždy, když jsem měl třeba zlomený prst, tak jsem s tím hrál. Pamatuju si, že jsem jednou vynechal asi čtyři zápasy v kuse kvůli kolenu. To bylo asi nejvíc, co jsem kdy chyběl. Jinak mám štěstí, že se mi v sezoně nic vážného nestalo. Před dvěma lety jsem si proti Slavii natrhnul stehenní sval, ale to bylo v posledním zápase sezony. Tohle je pro mě novinka.
Zranil jste se na Kladně po zdánlivě nevinném nárazu. Věděl jste hned, že je zle?
Byl jsem v plné rychlosti přes celé hřiště, jeli jsme myslím dva na jednoho. Od brankové čáry jsem jel hlavou proti mantinelu, těžko jsem mohl něco dělat. Dal jsem ruce před sebe. Pravou ruku jsem si narazil, v levé mi křuplo. Myslel jsem na zlomeninu, ale měl jsem vykloubené rameno. Vrátili ho zpátky.
Jiná možnost než operace nebyla?
Byla možnost, že by se to za tři čtyři týdny zahojilo samo. Ale ten nález byl větší a všichni mi doporučili operaci. Tu prováděli doktoři Budín s Holibkou, také oni byli pro variantu operovat. Doufám, že všechno bude v pořádku a nebudu mít s ramenem další problémy.
Můžete dělat něco jiného než v klidu odpočívat?
Zatím ne, protože mám ruku v ortéze. Cítím, že se to každým dnem lepší. Takové zranění je na delší dobu, chce to čas. Začátkem ledna bych chtěl ortézu sundat, doktorem mám nařízené týdenní pasivní cvičení. Postupně rehabilitace, rozhýbávání. Uvidíme, sám nevím. S podobným zraněním nemám zkušenosti.
Chodíte se na kluky aspoň dívat? Nebo jste ten, komu je na tribuně hůř, než na ledě?
Samozřejmě je to nepříjemné, každý hokejista chce hrát. Chodím do šatny za klukama, ale člověk z toho vypadne. Nejsem přímo v centru, cítím se tak trochu odstrčený. Chodím se dívat, ale hokej z VIP tribuny je úplně jiný. (úsměv)
Nemáte strach o svůj výkon po návratu na led? Dva měsíce jsou dlouhá doba.
To určitě, je to dlouho. Nedokážu říct, jak na tom budu za měsíc a půl. Jestli mi to půjde, nebo se budu trápit. Musím v lednu trénovat, aby ten přechod a návrat pro mě byl co nejméně bolestivý. Postupně je třeba dohnat fyzičku, zápasový rytmus mi určitě bude chybět.
Jde situaci porovnat s létem, kdy je hráč také měsíce mimo led?
Stoprocentně tohle bude těžší. V létě máme dva tři týdny na sžití s ledem, i když ta pauza je delší. Doufám, že už v lednu budu chodit na led a tři týdny budou stačit, abych se do zápasové formy zase dostal. Určitě to ale nebude snadné.
DOSTANE SE DO ŠANCE? Karlovarský útočník Petr Kumstát krouží kolem budějovické branky.
Vítkovický Tomáš Voráček (vpravo) v souboji u mantinelu s Petrem Kumstátem z Karlových Varů
Zamlouvá se vám záskok v podobě Jiřího Bicka?
Podle mého to byl výborný krok vedení, když přivedli Jirku. Je to vynikající hokejista, zkušený. Co jsem viděl v zápasech, tak ke klukům dobře zapadl. Hrají velmi dobře, dávají góly.
Zaťovič říkal, že jen výškově vám asi stačit nebude.
(smích) Jirka je skvělý hráč, to samé platí o Martinovi Zaťovičovi s Lukášem Pechem. Neříkám, že to měl jednodušší. Ale určitě je lepší přijít mezi kluky, kterým se daří a jsou v pohodě. Té pětce s Davidem Noskem a Jirkou Drtinou v obraně to prostě šlape.
Nebudete se bát o místo v první lajně?
Toho se v žádném případě nebojím. Pokud to bude fungovat dál, tak mi trenéři najdou určitě jiné místo v sestavě. Pak bych se snažil prosadit na jiném místě. Samozřejmě jsem na kluky zvyklý, v té řadě máme radost z hokeje. Je hodně předčasné mluvit o tom, kam se vrátím. Jirka Bicek je skvělá posila pro celý tým, není to jen náhrada za mě po dobu zranění.
Vedle vašeho zranění je velkou událostí také změna kapitána. Místo Skuhravého jím je Zaťovič, co tomu říkáte?
Já se k tomu těžko můžu vyjadřovat, je to rozhodnutí vedení klubu a my ho respektujeme. Určitě by celá situace neměla působit tak, že hlavním viníkem a problémem je Venca Skuhravý. V něm problém rozhodně nebyl.
Přijde vám změna z nařízení vedení v polovině sezony nestandardní?
Přiznám se, že jsem tady nebyl, když se všechno řešilo. Klub chce, aby se Venca soustředil pouze na své výkony. Je překvapivé měnit kapitána v polovině sezony. Tak trochu je mi to líto vůči Vencovi, na druhou stranu to přeji Martinovi. Myslím, že v kapitánovi problém nebyl, nebo není.
Václav Skuhravý je vaším dlouholetým parťákem a kamarádem, jaký byl kapitán?
Venca byl výborný kapitán. Má v týmu velkou autoritu, říkal to už i Martin Zaťovič. Všichni ho bereme, neočekávám žádnou velkou změnu v chování. Hlavní novinkou bude přešití céčka na jiný dres. (úsměv) Martinovi to určitě přeju. Je to sice vtipálek, ale to na funkci kapitána nemá velký vliv. Podává skvělé výkony. Určitě dá víc gólů než já. Když mě nedávno překonal v počtu letošních gólů, hned jsem mu napsal zprávu, aby brzdil. (smích)
