Nahromaděnou kuráž předvedl hned v prvních střídáních. Suverénně vyhrál první tři vhazování, v nájezdu obešel přes obránce a pěkně vystřelil. Svým pověstným "dloubákem" poslal do sóla Svobodu. Vůbec zasloužil aspoň pět asistencí, jenže ostatní jeho nápadité pasy neproměňovali.
Oželet musel oblíbené číslo 10, zabrané obráncem Skuhrovcem. Na dresu měl tedy jedenatřicítku. Vedl druhou formaci, často ho ze střídačky doprovázel mladší bratr David, vysoký obránce. Bruslil ve věčném předklonu, hokejku svíral v temně zelených rukavicích, ještě z Minnesoty.
Několikrát zůstal na ledě na dvě střídání za sebou. Za Kladno může hrát do poloviny listopadu, kdy jde za lepším platem na angažmá do ruského Omsku. Dohoda s kladenským vedením zatím platí do úterý.
Publikum třicetiletému Paterovi plánovaný odchod za penězi nevyčítalo. Na uvítanou zapělo "Pááável Patera", zprvu poloprázdná tribuna na stání se postupně zaplnila docela hustě.
Na podzim spatřili zdejší fanoušci druhou osobnost světové třídy pocházející z Kladna. Ovšem radost jim kalí skutečnost, že bek Tomáš Kaberle ani Patera v mužstvu natrvalo nezůstanou.
