Je to symbolické, že jste konečně vyhráli, když jste se trefil po sedmi utkání bez gólu?
Pro mě vůbec ne. Důležité bylo, že jsme od první minuty hráli pořádný hokej. Většinou do toho šlápneme v poslední třetině, když už prohráváme o dvě branky. Teď jsme jasně ukázali, na co tohle mužstvo má. Bojovnost, nasazení. Já i Stráňa (Jan Stránský) jsme dali góly po odrazu. Důležité bylo, že jsme šli do branky. My tam nemůžeme chodit čtyři na jednoho, hrát to na krásu jako Sparta. Na to nemáme mužstvo, nejsme zkrátka tak technicky vybavení.
Na Kladně jste podali velice špatný výkon, teď jste i hodně zvýšili aktivitu. Byl to tedy pomyslný odraz ze dna?
Je to celé o hlavě. Museli jsme si to před zápasem srovnat. Růža (Vladimír Růžička) byl konečně ve své kůži a mužstvo vyburcoval natolik, že jsme konečně celých šedesát minut výrazně nepolevili. Naopak jsme sami měli mraky šanci. Já sám měl v závěru dvě jasné šance, které musím dávat.
Váš gól ještě musel potvrdit videorozhodčí. Věděl jste hned, že bude platit?
Já si právě myslel, že to neuzná. Hned jsem si vzpomněl na záběr v Třinci, kdy tomu klukovi ze Sparty neuznali nájezd pro posunutí branky. Myslel jsem si, že to bude totožný případ. Neviděl jsem v té rychlosti, jestli tam dřív byl puk, nebo posunutá branka.
Strávil jste přes osmadvacet minut na ledě. Jak se cítíte?
Já mám tohle rád. Už jsem něco podobného hrál v Omsku, když jsem přišel z Ameriky, a to samé dřív tady na Slavii.
Jak se musí útočník chovat na ledě, aby takovou porci minut zvládl?
Jde o to si rozfázovat si to. Hrát chytře, aby se člověk nějak víc neutavil. Hlavně zbytečně neplašit.
V zápase vás několikrát vychytal mladý brankář Komety Čiliak, po jedné šanci jste jej dokonce přijel poklepat. Překvapil vás hodně svým výkonem?
Chytal moc dobře. Teď na konci už jsem mu to chtěl dávat do prázdné a na poslední chvíli mi to vytáhl hokejkou, to jsme ho chtěl taky poklepat, jen už mi to nohy neutáhly. Chytil nám dalších pět gólů, co jsme měli dát. Je dobře, že se další mladý kluci v lize chytají.
