Až před středečním zápasem v Brně se hokejový útočník Jan Hruška dostal ve Vítkovicích k číslu 57, které posledních bezmála osm sezon míval v Kometě. Poté, co ho brněnský klub před třemi týdny poslal na sever Moravy hostovat, nosil Hruška na zádech číslo 30. Návrat k obvyklé sedmapadesátce oslavil při návratu do známého prostředí gólem, kterým svému celku pomohl k nečekané výhře 5:2.
„Satisfakce je asi silné slovo, ale... nebyl jsem tady chtěný, takže to, že jsme tady vyhráli, určitá satisfakce je,“ přiznal 34letý útočník, jehož odchod v Brně řada fanoušků dodnes nevstřebala. Po zápase se z tribun neslo vděčné skandování Hruškova jména.
Vítkovice by mohly sestavit kompletní jednu pětku z hráčů, kteří prošli Kometou – a nehráli v ní zrovna malou roli. V jejich obraně včera stáli Jan Štencel a Peter Trška, v útoku pak Alexandre Mallet, Jan Hruška a Martin Dočekal.
Nejvíc z nich toho v modrobílém dresu odvedla oblíbená sedmapadesátka. Symbolicky právě Hruška pojistil výhru Vítkovic; ve 45. minutě upravil na 2:4.
Pohotovou dorážku spoluhráčovy střely nijak neslavil. „Každá výhra je sladká. Tahle je však rozpolcená. Mrzí mě, že na kluky (z Komety) diváci dnes pískali, bohužel ne vždy se zápas podaří. My jsme měli i trochu štěstí. Jsme nadšení, že máme tři body, ale má to i svoji druhou stranu,“ komentoval Hruška velmi cenný vítkovický zisk. V tabulce extraligy díky němu „exbrněnská parta“ poskočila už na 11. místo; nově pod sebe dostala i Kladno a uniká z boje o přežití.
Kometa musela brzo vystřídat brankáře
Už úvod utkání vypadal (v nadsázce) jako pocta bývalé brněnské opoře. Martin Dočekal nastoupil v první pětce Vítkovic a ta se pak dopustila tří zakázaných uvolnění za sebou, takže pořád nemohla vystřídat. Na ledě vydržela dlouhých 93 vteřin, během kterých byl tedy i Dočekal stále k vidění.
„To byla naše taktika. Zkusit Kometu zamknout v našem pásmu a pak udeřit. Vyšlo to fantasticky,“ komentoval Hruška s úsměvem fakt, že první minuty se hrály za mohutného tlaku domácích.
Vítkovice se při něm dopustily i faulu, v oslabení však jejich útočník Jan Schleiss brněnský rozlet zmrazil. Na útočné modré si počkal na dlouhou nahrávku, suverénně překonal Karla Vejmelku v brance Komety a hosté v 5. minutě vedli.
Za pouhých 41 vteřin už to bylo o dva góly, když Vejmelka lacino pustil střelu na lapačku. Překonal ho Ondřej Roman a pro domácího brankáře to bylo poslední, co v utkání předvedl. Vystřídal ho Marek Čiliak.
„Spousta trenérů by tohle střídání provedla. Ze tří střel jsme dostali dva góly, potřebovali jsme něco změnit, nabízelo se to. Gólman si ani nesáhne na puk, má tam dva góly,“ vysvětlil brzkou změnu Kamil Pokorný, trenér poražených.
Každý z jeho nedávných svěřenců se předvedl tak, jak si ho Brno pamatuje. Dočekal průnikem po levém křídle a prudkou střelou nahoru z kruhu, Mallet dvěma nešikovnými fauly v útočném pásmu.
Hruška dobrými akcemi.
Ta nejlepší z nich vrcholila předávkou Peteru Šišovskému, jehož střelu Hruška dorazil.
„Euforie byla vnitřní, je potřeba ji umět zkrotit,“ líčil po zápase autor gólu. „Hrál jsem tady dlouhou dobu, nemá cenu dělat tam nějaké šaškárny. Já si to oslavím v kruhu blízkých, ale abych tady dělal salta, to by nebylo uctivé,“ řekl s respektem.
Kvůli nervozitě během cesty Hruška neusnul
Za dlouhé roky, co hokej na špičkové úrovni hraje, má Hruška jeden zvyk: jakmile se jede na zápas ven, sedne si do autobusu a hned spí.
Ve středu to bylo jinak.
„Vždycky se probouzím až na zimáku. Dnes jsem nemohl zabrat ani náhodou. Byla ve mně docela slušná nervozita a chvilku trvalo, než to na rozbruslení opadlo,“ vyprávěl centr třetí vítkovické lajny.
Do utkání se už pak ponořil bleskově. Rozdával nápadité pasy, na brněnském brankovišti si po jednom ze soubojů řekl cosi od cesty s kamarádem (brněnským obráncem) Michalem Gulašim.
„Někdy jsem možná upovídanější, než by bylo třeba. To je asi nervozitou nebo čím. Sem tam jsme něco prohodili, nic zásadního to ale nebylo. Guliho jsem se ptal, co bude dělat večer, on se mi snažil odpovědět. Už ani nevím,“ uculoval se.
Na jeden den Kometě nefandil, přál si úspěch svých barev. Ode dneška už bude Hruška svým nedávným spoluhráčům zase přát jen to nejlepší. „Kometě jsem nikdy fandit nepřestal. Jsem Brňák, mám tady spoustu kamarádů. Dál klukům přeju, aby se dostali co nejdál to půjde. Zaslouží si to, je tady super parta, moc jim to přeju, všem hráčům,“ vzkázal Hruška do smutné šatny na opačné straně stadionu.
