„Obkroužil jsem půlku hřiště, dostal jsem krásnou žabku do jízdy a trefil jsem to naštěstí přesně,“ popsal Valský branku, jíž poslal zápas do prodloužení.
Bylo těžké dotahovat dvougólové vedení hostů?
Jasně, ale záleželo to jen na nás. V závěrečné části jsme se pak znovu vrátili k naší hře. Boleslavští už jen čekali a vyhazovali puky, jako by vůbec nechtěli hrát, a to se jim nakonec vymstilo.
Co bylo ve vaší hře do té doby špatně?
Jak říkám, zkomplikovali jsme si to sami vlastním výkonem. Byli jsme málo důrazní a nehráli jsme to, co jsme chtěli. V šatně jsme si řekli, že znovu musíme hrát jednoduchý hokej, jaký předvádíme celou sezonu. Nic zbytečně nekomplikovat a pořád házet puky na bránu. A gólové situace nakonec přišly. Tedy my jsme šance měli i předtím, jen jsme je neproměňovali.
Jak důležitou roli v obratu hrála bitka vašeho útočníka Vlacha se soupeřem Voráčkem za stavu 2:4?
Myslím, že nás nastartovala. Byl to zlom zápasu. Jarda je v týmu od toho, že když taková situace nastane, on z ní neuhne.
Doma jste vyhráli dvanáctkrát za sebou. Co je vaším receptem?
Když hrajeme svoji hru, kterou trénujeme, tak jsme letos neporazitelní. Většinou si to ztížíme sami naší nedisciplinovaností a tím, když si začneme myslet, že to půjde samo.
