1 Jedenáct proher za sebou
Už o tom byla řeč: ještě v polovině ledna bylo Kladno v úplné pohodě. Senzačně otočilo duel na Spartě, kde vyhrálo vysoko 8:4. Jaromír Jágr dva góly dal a na další dva přihrál, Rytíři v tu dobu pomýšleli na účast v předkole. A popravdě, o sestupu v souvislosti s nimi tehdy přemýšlel málokdo.
Jenže následovala hrůzostrašná série jedenácti proher. Zpočátku to vypadalo nevinně, ale každým dalším neúspěchem se krize prohlubovala.
2 Nezkušený kádr
A právě k výše zmíněné sérii se váže složení kladenskou mančaftu. Bylo sympatické, že Jágr dal příležitost zahrát si v nejvyšší soutěži hráčům, kteří si postup loni na jaře vybojovali. V rozhodujících chvílích však na ledě chyběli hokejisté, kteří by byli schopni mužstvo strhnout nebo vstřelit důležitý gól.
Kladno se místo toho trápilo a čím dál hlouběji upadalo do křeče. Neúspěchy lámaly hráčům křehké sebevědomí, bylo zřetelné, jak všichni začali pochybovat. Jak se lekli nečekaného vývoje, na jehož konci byla hrozba sestupu.
3 Jágr už nemůže být spasitel
Hlavními kladenskými lídry byli veteráni v čele s Jágrem. Je potřeba si však upřímně přiznat, že osmačtyřicetiletý bard sám nemůže zvládnout na ledě zázraky. Všechna čest, číslo 68 patřilo v modrobílém dresu stále k nejlepším, samo už ale krizi spasit prostě nedokázalo.
Nezvládlo to ani ve spolupráci s Petrem Vampolou. Tihle dva a kanadská trojice Austin, Nash, O’Donnell se snažila, zařídila spoustu gólů, ale ve vypjatých momentech se k nim nikdo nepřidal. Restart kariéry Martina Réwaye se nepovedl, body nesbíral ani David Stach a brankář Denis Godla sice tým držel, ale rozkrájet se nemohl.
4 Málo posil
S tím souvisí malá aktivita klubu v závěru přestupního termínu. Ano, lze to pochopit finančními možnostmi, na druhou stranu bylo zřejmé, že bez většího množství protřelých lídrů bude záchrana velice těžká. Kladno až na Vampolu nikoho nezískalo. Přitom v té době byly jeho potíže už zřetelné, všichni museli tušit, že je zle.
5 Málo peněz
Už při loňském postupu bylo jasné, že to Kladno bude mít v extralize těžké. A to především z ekonomických důvodů. Hrát nejvyšší soutěž převážně s hráči, kteří se o ni zasloužili, bylo chvályhodné, zároveň bylo zřejmé, že Jágr a spol. ani nemají jinou možnost. Zkrátka si nemohli přivést drahé borce do prvních dvou formací.
Přesto je potřeba vypíchnout, jak odepisovaní Rytíři tři čtvrtiny základní části vzdorovali nekompromisním předpovědím, které je odsuzovaly k tomu, že budou celou sezonu beznadějně poslední. Nebyla to pravda. Přesto je nakonec realita dostihla.