Chvílemi nazlobeně zvýšil hlas, jindy uznale klepal hokejkou o led při povedené akci, občas některého z hráčů přivolal k sobě, aby s ním promluvil mezi čtyřma očima. Martin Straka, generální manažer a majitel hokejové Plzně, si narychlo zvyká na novou roli.
„Vlétli jsme do toho a chceme pomoci co nejvíce a nejlépe. Ale to hlavní je na klucích v kabině. Aby si uvědomili vážnost situace. My můžeme dát impulzy, něco změnit. Ale pokud nezačnou maximálně bojovat, hejbat nohama a lítat na ledě po zadku, neudělá s tím nikdo nic,“ prohlásil 44letý Straka po prvním tréninku.
V úterý už tým povede v dohrávce devátého kola ve Vítkovicích.
Noc z neděle na pondělí pro něj byla hodně složitá. Po porážce se Spartou 0:5 odvolal od týmu staršího bratra Michala, pak řešil složení nového trenérského týmu. A nakonec se sám stal jeho součástí.
Kolik variant, kým nahradit bratra Michala, jste v hlavě měl?
Nějaké možnosti byly. Už během utkání se Spartou jsme telefonovali, snažili se něco vymyslet. Pořád jsme doufali, že se to zlomí, ale ten zápas byl velký chaos. Nakonec z toho vykrystalizovala tahle trenérská sestava. Lidi, kteří jsou odsud a chtějí Plzni pomoci. Věřím, že to dokážeme otočit a změnit.
Vy jste se stal hlavním koučem?
To nemyslím. Ještě si znovu sedneme a rozdělíme kompetence a odpovědnost. V úterý ve Vítkovicích už musí být jasně dané, kdo má hlavní slovo.
Dali jste najevo, že se jedná o dočasné řešení. Jak bude dlouhé?
Vyšel z toho trošku takový kočkopes. Je předčasné odhadovat, jak dlouho ten stav bude trvat. Uvidíme. Teď mám před sebou jen nejbližší zápas, nic víc.
Bylo pro vás hodně těžké odvolávat od týmu vlastního bratra?
Bylo to nejtěžší rozhodnutí, které jsem v klubu musel udělat. Vím, že Michal udělal maximum, strašně tomu chtěl pomoci. Stejně jako my všichni. Bohužel jsme tu cestu zatím nenašli. Michal určitě v klubu zůstane, dýchá pro něj. Hokej přináší i tyhle chvíle a všichni se musíme poučit.
Chystáte ještě další hráčské výměny či posílení týmu?
Není to teď aktuální. My na tyhle kluky sázíme. Pořád si myslíme, že máme výborný mančaft. Jen to z něj musíme dostat.
Na tréninku scházel gólman Matěj Machovský. Bude ve Vítkovicích chytat?
Zatím nevíme. Má nějaké potíže, ještě přesně nevíme jaké.
Co byste rád změnil už do nejbližšího utkání?
V systému a taktice se takhle narychlo moc měnit nedá. Je ale nezbytné, aby to kluci na ledě bezezbytku splnili. Změny budou ve složení formací, ty poskládáme úplně jinak. A zapojíme zase nějaké mladé. Ale hlavně si to hráči musí změnit v hlavách. Nebýt na ledě minutu, ale půl minuty a nechat tam maximum. Pak se můžeme odrazit.
V čem musí hráči zabrat, co se vám nejvíc nelíbí?
Nelíbí se mi nasazení. V zápasech tam nenechají vše, co od nich potřebujeme. Bez toho se nepohneme.
Myslíte, že v roli trenéra budete hodně impulzivní?
Můžu slibovat, že budu hodný a třeba se pak budu chovat jako blázen. Nikdy jsem na střídačce nestál. Chceme hráče zvednout. Někoho je třeba hladit, někoho cepovat. Tu cestu musíme najít, s každým budeme mluvit. Vím, že jsem impulzivní. Když se mi něco nelíbí, zvýším hlas. Stejně tak hlasitě pochválím, když kluci na ledě nechají všechno.
Dá se vůbec říct, že jste si trénink v nové roli trošku užil?
Je to stejné, jako když jsem hrál. Když jsem na ledě, jsem odhodlaný udělat maximum. Vždycky jsem se všechno snažil dělat naplno. Teď chci, aby kluky hokej bavil, aby do něj měli chuť, ale musí to být zároveň podložené tvrdou makačkou.
Štve vás, že máte pořád tolik hráčů dlouhodobě zraněných? Mimo hru jsou Kadlec, Preisinger, Stach či Hollweg...
S tou situací v létě, kdy se skládaly formace, nikdo nepočítal. Snažili jsme se to pak doplnit. Ale budu se opakovat - je to na klucích. Oni musí chtít. Tým je kvalitní, ale jakmile se nezlepší nasazení, nikam se nepohneme. Opakuju se, ale tak to je. Tak jednoduché to je.
