Jak vám bylo, když domácí fanoušci skandovali vaše jméno?
Hrozně mě to potěšilo. Dva roky tady nejsem a navíc jsem odešel do Slavie, která není v Pardubicích zrovna oblíbená. Přesto na mě nezapomněli a řvali moje jméno. Chci lidem moc poděkovat.
Má pro vás zápas v Pardubicích zvláštní příchuť?
Je to malinko zvláštnější než proti Slavii. Zažil jsem tady nejlepší roky, mám tady spoustu kamarádů, cítím se zde skoro jako doma. Mám Pardubice moc rád, ale chtěl jsem je porazit.
Utkání s Pardubicemi je pro vás prestižnější než duel proti Slavii, která v průběhu letošní sezony o vás přestala stát?
Dneska jsem to tak cítil. Hrozně to dělají fanoušci a atmosféra kolem hokeje. Zdejší publikum vždy hráče vybičuje.
Není vám líto, že jste po odchodu ze Slavie nešel zpátky do Pardubic?
Věděl jsem, že jsou ve hře čtyři kluby. Byl tam i nějaký zájem z Pardubic. Ale já jsem s tím nic nemohl dělat. Vše záleželo na Vláďovi Růžičkovi a požadavcích Slavie. Mohl jsem skončit kdekoliv. Ale teď jsem spokojený, že jsem v Plzni.
A po utkání v Pardubicích určitě dvojnásobně. Jak vám chutná výhra právě na jejich ledě?
Moc. Pardubice mají vynikající kádr. Jdou nahoru, před zápasem byly třetí. Vyhrát u nich je bezvadné.
Váš soupeř měl za sebou úspěšnou sérii. Věřil jste, že tady můžete bodovat?
Věřil a hrozně jsem chtěl. Chyběli nám zranění Král se Šindelem, což nebylo moc optimistické, protože jsme měli jen jednoho centra. Bezvadně jsme se s tím ale porvali. I když možná bychom brali i bod. Máme tři, to je skvělé.
Co bylo podle vás klíčem k výhře?
Věděli jsme, že na nás Pardubice na začátku vlétnou. Hrály doma, kde jsou hodně nebezpečné. Proto jsme chtěli na ně nastoupit stejně a trochu je zaskočit. Povedlo se nám to, nedostaly nás pod velký tlak, k ničemu jsme je nepustili. Třeba Petr Sýkora neujel, což je docela úspěch. Takového frajera chytit není jen tak.
