A teď vás čeká duel v Olomouci a pokud uspějete, můžete jít před ní na desáté místo.
Takto to neřešíme, ale je nám jasné, že i s nimi potřebujeme získat body dvakrát víc než třeba naposledy na Spartě. Nebereme tyhle duely na lehkou váhu, dáváme do nich všechno. Chválabohu jsme Zlín udolali, i když to bylo jen 1:0. Musíme se radovat a příště hrát ještě líp.
Máte z nuly o to větší radost?
Důležitější jsou body, o tu nulu ani tak nejde. Hlavně se musíme poučit a příště dát víc gólů, protože by se nám to mohlo vymstít. Jako třeba v Hradci, kde jsme také vedli 1:0 a soupeř nás v závěru potrestal v přesilovce. Proti Zlínu to mohlo dopadnout klidně stejně.
Byl zápas náročnější fyzicky, nebo psychicky?
Bylo to náročné trochu na psychiku. Díky tomu, že jsme měli přesilovku, jsem si dvě minuty odpočinul. V oslabení tam byly ale závary, paradoxně jsme je ubránili. Když budeme aspoň takto pokračovat v oslabeních, tak jsme na dobré cestě. Zlín měl velké šance, které neproměnil.
Paradox také je, že v první třetině jste dali gól, ale na střely jste prohráli 5:16.
To jsem ani nevěděl. Polovinu první třetiny jsme hráli výborně, Zlín měl za tu dobu snad jen jednu střelu. Jenže pak zase přišly naše obvyklé problémy. Od druhé třetiny jsme se poučili.
Prožíval jste utkání také jako souboj s krajanem Markem Čiliakem?
Ani ne, trochu jsme se pozdravili před zápasem na rozcvičce. Díky Čilovi živil Zlín šanci na body. Měli jsme tam velké šance, pochytal to.
