Pod jeho drilem zazářila na jaře kometa Marka Mazance, kterého připravil na šanci prodrat se do NHL. Teď Rudolf Pejchar, bývalý skvělý gólman a nyní trenér brankářů hokejové Plzně, přijal výzvu z Východu. Příští týden odlétá na Sibiř, kde bude připravovat gólmany týmu KHL Jugra Chanty-Mansijsk.
"Už před pár týdny jsem měl nabídku z Omsku. Ale tam to nakonec padlo, v klubu se prý v tu chvíli děly hrozné věci a nikdo nevěděl, co bude dál. Pak mě přes Vláďu Hudáčka (bývalý brankář, dnes agent přes ruskou KHL, pozn. aut.) oslovil Andrej Potajčuk, někdejší útočník Sparty a dnes generální manažer sibiřského klubu," líčí námluvy s ruským celkem 45letý Pejchar.
Jugra Chanty-Mansijsk - ruský hokejový klub, založený byl roku 2006, od roku 2010 je účastníkem KHL. Nyní působí ve Východní konferenci, kde mu aktuálně patří desátá příčka. Domácí zápasy hraje tým v moderní Jugra Aréně s kapacitou 5500 diváků. Hlavním trenérem je Sergej Šepelejev, klubové barvy jsou zelená, modrá a bílá. |
Mistrovská Plzeň vás na tuhle "štaci" pustila bez problémů?
Domluvili jsme se rychle. Martin Straka mi řekl, že bránit mi nebude. Dohodli jsme se, že do Ruska půjdu na šest měsíců, do konce sezony. Pak se vrátím. Zatím moje místo zastane Petr Kůs, který nyní působí u plzeňské mládeže.
Vy sám jste o téhle nabídce přemýšlel dlouho?
Samozřejmě. V Plzni už mám nějaké zajeté koleje, trenérský tým je tady sžitý a ta práce mě baví. Ale tohle beru jako výzvu. Je to KHL, po NHL nejkvalitnější soutěž světa. Ta vidina poznat něco úplně nového mě hodně láká. A nebudu zastírat, i po ekonomické stránce je to o něčem jiném než v české extralize.
Nestraší vás ta velká dálka?
Brácha už mi hlásil, že autem je to asi osm a půl tisíce kilometrů, takže pohoda (smích). Je to Sibiř, malé město s 60 tisíci obyvateli. Čeká mě hokej a cestování, nic víc. A přibalím si hodně kvalitní spodní prádlo. Vodky na zahřátí tam snad bude dost (úsměv).
Takže pravá sibiřská zima plná mrazu a sněhu...
Už teď je tam pár stupňů pod nulou a deset centimetrů sněhu. A v zimě teploměr klesne hodně pod 30 stupňů Celsia. Takže zima mě tam čeká pořádná.
Do Ruska vyrazíte sám?
Ano. Je to opravdu na těch šest měsíců. Navíc po Novém roce bude zimní olympiáda v Soči, měsíc se KHL hrát nebude. Počítám s tím, že se v tu dobu alespoň na týden vrátím domů za rodinou. Pokud se vyřeší všechna povolení podle plánu, v úterý sednu na letadlo. Při nejbližších zápasech Plzně, v pátek v Třinci a v neděli doma s Litvínovem, ještě určitě budu stát na střídačce.
Češtiny si pak v Chanty-Mansijsku moc neužijete, v kádru je jen obránce Trončinský a slovenský útočník Starosta.
S tím počítám. Vrátím se do let, kdy jsem na průmyslovce maturoval z ruštiny. Řeč snad rychle opráším, doplním technické výrazy, které k hokeji budou potřeba. Tohohle se nebojím, jdu do toho.
Ruská brankářská škola nemívala v minulosti příliš velký kredit. Už je to jinak? V sibiřském klubu vás čekají právě pouze Rusové – trio gólmanů Birjukov, Kuzněcov, Kikin.
Změnilo se to k lepšímu, a o dost. Bavil jsem se na tohle téma i s Rosťou Haasem, který připravuje brankáře ve Lvu Praha. I on říkal, že ruští gólmani šli hodně dopředu. Před pěti lety to bylo horší. I proto v KHL existovalo pravidlo, které omezovalo příliv zahraničních gólmanů do soutěže, aby byl prostor hlavně pro ty ruské.
Váš úkol je jasný, pomoci klubu do vyřazovací části soutěže. Bude to složité?
V KHL působí Chanty-Mansijsk čtvrtou sezonu a aktuálně je ve Východní konferenci těsně pod čarou play-off. Vypadá to, že zhruba čtyři mančafty se budou prát o jedno postupové místo. Samozřejmě se budu snažit co nejvíc, aby se to povedlo.
