S každým z nich získal jako trenér zlato na mistrovství světa.
Všechny tři jste trénoval. Jak na ně vzpomínáte?
Byli to super kluci. Honzu Marka s Karlem Rachůnkem jsem vedl v nároďáku, Pepu Vašíčka navíc i u nás ve Slavii. Nebyli to pro mě jen hokejisté, ale i skvělí kamarádi. Je o mně známo, že mám k hráčům blízký vztah, proto mě zpráva o jejich smrti hluboce zasáhla. Měl jsem je moc rád. Ach jo, je to hrozné...
Jak zasáhne smrt Jana Marka, Karla Rachůnka a Josefa Vašíčka český hokej?
Je to obrovská ztráta. Český hokej přišel o velké hráče, odhodlané bojovat za naši zemi. Přišel o lídry národního týmu, s nimiž se pojí velké úspěchy reprezentace, především zisk zlatých medailí ze světových šampionátů v letech 2005 a 2010. Nedokážu si představit, že už kluky neuvidím.
Vašíček hrál u vás ve Slavii. Zamýšlíte se nad tím, že mu uspořádáte nějaké poslední rozloučení?
Pepa byl rodákem z Havlíčkova Brodu, působil ve Slavii v dorosteneckém i juniorském výběru, pak se k nám vrátil během výluky NHL. Měl velké srdce, byl to skvělý kluk. Na loučení ale v tuto chvíli nemyslím, je strašně brzy, nevím, jak to bude. Pro všechny je to obrovská ztráta.