Ať už jdou někam

Jediný, kdo pomáhá povodním a erozi je tahle vláda a bruselští úředníci. Systém zemědělství, kdy se nehnojí a jen se likviduje ornice zavedli právě oni. Omezováním při produkci mléka a zavedením biosložek do PHM zlikvidovali tradiční zemědělství. Ornici, kterou naši předci zušlechťovali a vytvářeli po staletí zlikvidovali za pár let. A nyní budeme třídit bioodpady. Drahý a neefektivní pokus. Pitomost podobná té s zákazem klasických žárovek, s solárními elektrárnami a dalšími pitomostmi vymyšlenými v Bruselu.

typicky vesnicky ekodvorek

micha travu s polystyrenem do jednoho kontejneru coz je desive. Ono vubec soucasna realita na vesnici je takova, ze lide na sberny dvur vozi shrabane listi a posekanou travu a pet lahve pali v kamnech. obecni kompostarna zni jako rozumny napad. Jeho realizace je ohrozena jen tim ze prichazi zhora, takze to dopadne spatne. Ale jako podnikatelsky zamer obce by vyroba biokompostu mohla byt nadejna. Nez kupovat kompost v OBI, tak radeji na ekodvorku.

Re: typicky vesnicky ekodvorek

Děsiví je to, že podobné nesmysly vymýšlí vystudovaný ekolog, který rozumí všemu, ale neumí ani vypěstovat mrkev. O kompostu a biohmotě umí udělat přednášku na půl dne, ale poznat kompost od hnoje neumí. Takže zakazuje lidem na vesnici kácet stromy na topení (proto je nikdo ani nesází) a v zájmu ekologie jim zdražuje uhlí i elektřinu a pak se diví, že lidé pálí odpad. Kdyby nechali lidi na vesnici v klidu, nikdo by odpad nepálil, topili by dřevem zs svých pozemků a sázeli by stromy na mezích jako dřív.

boooože

A kompost se bude zdarma rozdělovat potřebným na vylepšení půdního fondu?

Jo, spálili jsme slámu, taď budeme sbírat po domácnostech košťály od zelí....

Kocourkov

Nejdříve vláda propaguje a dotuje pálení slámy a obilí v kotelnách (nejlepší případ TTS v Třebíči) místo toho, aby zůstavala na poli pro tvorbu humusu a nyní, když jsou na poli pouze kameny bude zase obcím nařizovat sběr bioodpadu. Stejně začínají vypadat i lesy, ze kterých je vytěžena i ta poslední větvička a půda rozježděna těžkými těžebními stroji.

Ekologický ideál ?

Za každou vesnicí protipovodňové hráze z hnoje a odpadků, ale bio.

Pozor

v kocourkově přišli na převratnou novinu, zemědělci si sami ničí půdu, na které hospodaří a dělají to záměrně!! a zachrání to.......     tradadá komunální kompost. a ještě k tomu zastaví lokální povodně. kolik by ho asi muselo být na smysluplné pokrytí alespoň 50% výměry orné půdy katastru. do háje tak takovýma kravinama si můžeme vymývat mozky jen v česku, kde intenzivní zemědělství nedosahuje ani zlomku toho co např. v usa. co je opravdu směšné, že jsme si zlikvidovali téměř celou živočisnou výrobu (ano výroba mléka už jde pomalu do kopru jak výroba vepřového) a teď že prý se nehnojí organickými hnojivy.. no výsměch největšího kalibru.

Re: Pozor

Jenom malé doplnění: zemědělci si sami neničí půdu, ale ničí půdu, kterou mají většinou pronajatou od vlastníků. Sice je v každé smlouvě věta o hospodaření v souladu s její ochranou, ale neděje se tak. Takže vlastně ničí cizí majetek a lidem je to jedno.

Kdyby raději regulovali plodiny,

ať ve svahu nad městem neroste kukuřice jak telegrafní sloupy - ne tak vysoká, ale tak daleko o sebe.

Re: Kdyby raději regulovali plodiny,

tohle si pohlídá každý gramotnější agronom... bohužel každému není z hůry dáno že, hlavně v česku..

Kdopak asi vymyslel tuhle kravinu

No vypadá to, že se zase chystá nějalý dotační tunel.

Re: Kdopak asi vymyslel tuhle kravinu

Jenže pokud tohle řekneme u všeho, nemohli bychom v ČR dělat nic. To, že máme špatnou politickou kulturu, přece neznamená, že budeme zavrhovat i správné myšlenky, jako je tato.

Zabránit Nelze, zmírnit ANO

Když někdo ví co je to intenzita srážek a ví co je to intenzita infilrace vody do půdy a zná, že existuje pravděpodobnost výskytu srážek od jednoleté ke stoleté a ví o jaké se jedná srážky, tak mu musí být jasné, že neporučíme ani větru, ani dešti (takto to platilo za bolševika a stejně to nepomohlo). Povodně byly, jsou a budou. S povodněni se buď musíme smířit, nebo se z jejich dosahu odstěhovat. Více organické hmoty v půdě = lepší vsak vody do půdy, ale i to má své limity, stejně jako objem vody ze srážek, který půda může zachytit. Do plného kýble se už žádná voda nevejde, nehledě na to, že ten kýbl (půda) je taky trochu děravý a voda vytéká z půdy taky ven napovrch a do vodních toků. Obecně se ví, že i kdybychom zatravnili veškerou ornou půdu, snížili bychom povodně ca o 5-10%. Pro někoho málo, pro někoho dost.

Re: Zabránit Nelze, zmírnit ANO

Problém je v tom, že dnes mnohé pdy nemají ani ty 2 %  humusu. ten právě zlepšuje strukturu půdy a tedy i vsakování vody. Když zaprší stejné množství vody na humózní pozemek a stejný umlácený chemií a těžkou technikou . z toho "betonu" voda rychleji steče dolu, oproti půdě s humusem se méně zapije. protože plochy jsou velké, nedělené polními cestami, mezemi, apod., voda stéká dolu větší razancí.

Kvalitní půda je jako houba - z počátku se napije a potom když je napitá víc se do ní nevejde. Utužená půda se ani nenapije. Voda steče velkou rychlostí a semele dolu vše co se nechá spláchnout.

Taklže pravda je, že povodně byly a budou, otázkou je, jak budou časté a s jakými následky.

Žumpa

Inu, pokud by to zahrnovalo i nějak rozumně zařízený vývoz žump, tak proč ne. Ideálně pokud by obsah žumpy zamířil někam do malé bioplynové stanice a po dokvašení a maximálním využití unikajícího metanu se pevný zbytek smíchal se zmiňovaným kompostem. Jen to chce oddělenou nádrž na fekálie a na odpadní vodu třeba z kuchyně, znečištěnou chemií.

Re: Žumpa

Myslíš i tu českou politickou žumpu?