"Budu hrát až do chvíle, než vstřelím tisíc gólů," prohlásil Romário. To znamená rok, dva, možná tři. Ovšem Romário se svých snů nevzdává.
I Pelé obdivuje jeho "mládí"
"Obdivuji, jak stále zůstává mladý," oceňuje sám Pelé, trojnásobný mistr světa a nejlepší fotbalista všech dob. Romário na úroveň Pelého nedosáhne, protože jeho 1281 soutěžních gólů zůstane nedostižných, přesto je čtyřicetiletý útočník jednou z ikon fotbalové Brazílie.
Doma znamená víc než Ronaldo nebo Ronaldinho, nejslavnější hráči současnosti.
Prostořeký chlapík, který klidně bez omluvy vynechává tréninky a k zápasům nejezdí společně s ostatními, si může leccos dovolit.
"V historii byl pouze jediný hráč, který se v pokutovém území pohyboval ještě líp než já – Pelé," sebevědomě prohlásil Skrček, jak mu přezdívají. Už není tak rychlý jako dřív, ztloustl, občas se při zápasech nudí a mrhá časem, jenže pořád je nebezpečný. Ví, jak střílet góly. Na to má patent. I ve čtyřiceti.
"Nezáleží, jestli hraju zápas na mistrovství světa, nebo nevýznamný přátelák, gól má pro mě vždycky stejnou cenu," říká.
Poprvé zazářil už na olympijských hrách v Soulu, to se psal rok 1988 a v Československu se teprve schylovalo k revoluci.
Od té doby se celý svět změnil, ale Romário střeleckým mágem zůstává. Už čtrnáctkrát se stal králem ligových střelců, to nikdo jiný nedokázal. Naposledy získal korunu pro nejlepšího kanonýra loni v brazilské lize, kde září v klubu Vasco da Gama.
Jsem kočka ulic, říká o sobě
Před týdnem dostal darem dres s číslem 40 a jmenovkou Reimário – Rei v portugalštině znamená Král. Romário vyrostl v nuzných poměrech, do školy moc nechodil, místo toho postával na křižovatkách v Riu a myl okna aut, která právě zastavila na červenou.
Dnes je z něj boháč, kterému se klaní fotbalový svět. Hrál v Eindhovenu, Barceloně, Valencii nebo v Kataru, je mistrem světa 1994 a nejlepším fotbalistou Jižní Ameriky za rok 2000.
Všude s ním byly problémy, trenéři s ním nevycházeli, on je přehlížel. Rejdil po diskotékách, vymetal nevěstince, bez povolení odjížděl na karnevaly do Ria. "Mám rád noční život, jsem kočka ulic," říká často.
Má šest dětí, kvůli nesplaceným alimentům dokonce musel strávit šest hodin ve vazbě, přesto jeho popularita neutichá. Dokážete si představit, co se stane, až se dočká gólu číslo 1000? Ještě mu zbývá 50 přesných tref.
"Dosáhnout tisícovky je těžké, zvlášť když je vám čtyřicet. Přitom já už chtěl s fotbalem praštit v osmadvaceti. Prostě to nejde. Musím vydržet až do tisíce."
|
Byl to můj velký vzor, je to legenda Brazílie Celá Brazílie si ho váží. Ve čtyřiceti pořád střílí góly, což mi připadá úplně neuvěřitelné. Ale Romário není sen, existuje, každý týden hraje, je to jeden z mých velkých vzorů. Na hřišti se možná chová jako sobec, ale je to útočník, takže musí být egoista, jinak by nebyl tak dobrý. Nikdo na světě není lepší v šestnáctce, tam je Romário král. Nemusíš být vysoký, nemusíš být silný, ale musíš na to mít mozek. Romário se narodil s tím, že bude střelec. Je to driblér, má dokonalou kličku, intuici, instinkt a neomylnou střelu. Vím, že mu trenéři vyčítali nadváhu. Pche! Kdybych já byl tak rychlý jako on... On vždycky říkal: Slon je taky tlustý, ale když v lese hoří, nikdo ho nedohoní. Mám ho rád, je to legenda. Kéž ještě pár let vydrží. Pro mě znamená víc než Ronaldo. EVANDRO ADAUTO, brazilský útočník Slavie |
