Necidova forma je zajímavá pro všechny, zvlášť když za 136 dní začíná mistrovství Evropy. Není vyloučené, že právě 26letý útočník obsadí pozici na reprezentačním hrotu.
Sám chce ovšem víc. Už coby teenager měl cenu přes 100 milionů korun, hrál za CSKA Moskva, střílel za národní tým. Po sérii zranění a krizových letech se zase škrábe zpátky. „Nejdůležitější je, že jsem zdravý. To pak jde všechno líp,“ tvrdí.
Pomohla mu minulá sezona v nizozemském Zwolle i stěhování do Bursasporu. Pravda, bohatý klub neútočí na Ligu mistrů, jak si plánoval v létě (je až jedenáctý), ovšem Necida si jenom chválí. „Tomáš je teď nejdůležitější hráč mužstva, ale potřebuje si střeleckou úroveň udržet,“ reaguje manažer Müller. Z každého slova je znát, že chce euforii krotit: „Nechci to zakřiknout.“
Jen jednou se nechá lehce vyhecovat a poví: „Kdyby se Necka stal nejlepším kanonýrem turecké ligy, to by bylo něco jiného.“ A proč by ne?
Za pardály číhá český šutér
Necid dal gól v posledních pěti soutěžních zápasech, dohromady je na deseti trefách a v žebříčku kanonýrů mezi elitou. Vzhledem k tomu, jak mizernou bilanci Bursaspor má (23 vstřelených branek za 19 kol), je to velmi dobrý počin. Necid navíc kromě deseti ligových gólů zvládl ještě pět v poháru.
A tahle jména Necidovi v turecké lize konkurují:
1. Samuel Eto’o, čtyřnásobný nejlepší hráč Afriky - 13 gólů.
2. Mario Gómez, trojnásobný vítěz bundesligy - 13 gólů.
3. Hugo Rodallega, někdejší eso anglického Wiganu - 11 gólů.
Ve srovnání se zavedenými značkami se český útočník jedním faktorem výrazně liší. Zatímco třicátníci Eto’o, Gómez nebo Rodallega už mají to nejlepší za sebou, Necid o vrcholu stále sní. Aby mohl povýšit do lepší soutěže i klubu, musí na střelecké vlně zůstat. Lhostejno, jestli góly budou padat z pokutových kopů, což je případ posledních dvou zápasů.
Jak daleko je do Juventusu?
„Zatím jsme daleko od cíle, za kterým jdeme,“ shodnou se Necid s agentem Müllerem. Cíl by mohl být v Juventusu Turín, který se už jednou ozval: „O Juventusu se můžeme bavit ve chvíli, kdy Tomáš překročí hranici patnácti nebo dvaceti gólů v turecké lize.“
Nakročeno má, o tom není sporu. Necidovi prospívá, že vedle sebe vidí zkušeného parťáka Tomáše Sivoka, který je známý poctivostí a tréninkovým zápalem. Oba reprezentanti bydlí v uzavřené komunitě, nerozptylují se tureckým cvrkotem a spoustu času tráví v tréninkovém centru. V posledním utkání proti Gaziantepsporu nemohl stoper Sivok nastoupit kvůli chřipce, ale Necid ho zastoupil. Proměnil penaltu a pomohl k vítězství 3:2.
„Tomáš bude do půl roku připravený na to, aby přestoupil do velkého evropského klubu,“ myslí si manažer Müller. Půl roku je doba, ve které musí jeho klient přesvědčit, že je skutečně výjimečný. Jeho životním poselstvím byly odmalička góly: „Jeden mi nestačí, dva taky ne. A když vstřelím třetí, hned chci čtvrtý,“ vyprávěl před lety.
Za ovadnutí kariéry můžou operace kolenních vazů, ale zároveň jistá dávka sebeuspokojení. I Necid už poznal, že bývá ošidné žít v euforii. Však jeho manažer říká: „Svůj dílčí turecký úspěch prožívá pokorně.“
