Milane, musel to být hezký pocit, dát po tak dlouhé době gól.
Někdy góly padají jako na běžícím pásu, někdy ne. Moc zápasů jsem kvůli zranění neodehrál, na podzim jsem hrál jen dvakrát celých devadesát minut. Všichni se mi snaží něco podsouvat, přijde mi to trošku jako hon na moji osobu, každý se snaží udělat z něčeho to, co není.
Co tím přesně myslíte?
Z mých úst v životě nevyšlo, že chci z Aston Villy odejít. Ale přicházejí spekulace novinářů.
Vy o téhle věci říkáte co? V posledních dnech se mluví o vašem odchodu do Lyonu.
Že bych řekl, že chci z Aston Villy odejít? To se nedělá. Mám ke klubu respekt, mám v něm momentálně smlouvu a o víkendu hrajeme zápas. Víc je zbytečné říkat. Navíc, když není přestupní termín. Teď mě těší, že se mi povedl zápas.
Říkal vám po něm něco trenér?
To ne. Zhodnotil utkání celkově, jednotlivce on nikdy nehodnotí.
Prý jste od něj dostal ultimátum: během dvou měsíců se máte herně ukázat.
To je další spekulace. Já o tom s trenérem nemluvil. Myslím, že dávat ultimátum je zbytečné. Hráči nepomůžete, když mu dáte nůž na krk. Že by trenér řekl: Dva měsíce a pak buď jo, nebo ne? Takhle to nebylo, zase je to zveličené a zkreslené.
I proto mluvíte o honu?
Já už se tomu spíš směju. Některé články, co o mně vycházejí, jsou absurdní. Někdy se mi vkládají do úst věci, které jsem nikdy neřekl, asi to takhle ve světě funguje. Neprotestuju proti tomu, smířil jsem se s tím.
Smířil? S některými novinami se přece nebavíte.
Pokud ke mně budou noviny přistupovat férově a napíší jen to, co řeknu – to znamená pravdu týkající se mého soukromého nebo fotbalového života – nemám s tím problém. Dokážu dát i druhou šanci, ale pokud zklamání přijde potřetí počtvrté, cesta nazpátek je obtížnější. Člověk se zasekne a řekne si: Proč bych měl něco říkat, když to vyjde úplně naopak? Ale já s žádnými novináři válku vést nebudu, nedá se vyhrát.
Ale štve vás to, že?
Neštve, s tím nic nenadělám, Když budu nadávat, přileju jen olej do ohně a to nemám zapotřebí.
Napadlo vás, že byste novinám nedal šanci tím, že neuděláte chybu?
Co třeba myslíte?
Třeba váš letní mejdan, který byl pro některé noviny vděčným soustem.
Jsem člověk z masa a kostí. Ven to v mém případě vylezlo jen proto, že mám profláknutý obličej. Bohužel, stalo se. Už se v tom nechci rejpat.
Sám hodnotíte letošní rok jak?
Pro mě bylo velké zklamání, že jsem si nemohl zahrát na mistrovství světa tak, jak jsem chtěl. Doufám, že přijde další šance. Rok ale beru pozitivně, protože jsem pozitivní člověk.
A když se zaměříte na rok v Aston Ville?
Řeknu to upřímně: Nebylo to takové, jak jsem si představoval. Byl jsem zraněný, zápasů jsem neodehrál tolik. Teď se ale cítím dobře.
Důkazem je pondělní zápas?
Mám z něj dobrý pocit. Na druhou stranu je škoda, že remízy zvenku nedokážeme přeměnit v nějakou výhru. Neprohra je pěkná, ale když máte devět zápasů venku a z toho sedm remíz, tak je lepší dva zápasy prohrát a tři vyhrát.
V tomhle směru je v klubu nespokojenost?
Tak bych to neřekl. Klub je ve srovnání s minulou sezonou úplně někde jinde, máme teď jen tři body ztrátu na příčku znamenající účast v Lize mistrů, což po půlce sezony asi málokdo čekal. Podle mě se bude lámat chleba přes vánoční svátky, kdy hrajeme čtyři zápasy v devíti dnech. Ty mohou určit, kterým směrem se pro nás sezona bude odvíjet.
O svátcích si tedy moc klidu neužijete.
Strávím je fotbalově. Ale příští týden za mnou přijede rodina a bude se mnou. Kapr a salát nemůžou na Vánoce chybět.
Máte do nového roku nějaké přání?
Hlavně zdraví.
