Fotbalový svaz takto každoročně oceňuje ty, kteří významně přispěli či přispívají k rozvoji fotbalu i na těch nejodlehlejších okresech.
Vedle tří zmíněných osobností byly Cenou Václava Jíry odměněny na čtyři desítky "bezejmenných" funkcionářů a trenérů z celého Česka.
"Beru to jako ocenění mojí celoživotní práce pro fotbal," řekl v Národním domě na pražském Smíchově pětašedesátiletý Ivan Kopecký, který hrával první ligu za Slavii a Frýdek-Místek. Později se dal na trenérskou dráhu a v roce 1986 získal mistrovský titul s Vítkovicemi.
"Věřím, že Vítkovice nezaniknou," řekl Kopecký na adresu klubu, který se letos z finančních důvodů musel odhlásit z třetí ligy. "Stejně tak věřím, že se z ekonomických potíží dostane i Slavia, na kterou mám taky krásné vzpomínky."
Za třiašedesátiletého Dobiaše, mistra Evropy z roku 1976, který se ze středečního slavnostního odpoledne omluvil, přebíral cenu Antonín Panenka.
"Když jsem před časem dostával tohle ocenění já, taky jsem se nemohl zúčastnit a přebíral ho za mě právě Karol Dobiaš. Takže teď si ty ceny jen vyměníme," poznamenal Panenka s úsměvem.
Karel Malina zavzpomínal, jak při mistrovství světa 1962 v Chile, kde tehdejší Československo získalo stříbrné medaile, byl u mikrofonu zrovna ve chvíli, kdy Josef Masopust dal ve finále šampionátu gól Brazilcům.
Poté osmdesátiletý Malina, který měl celosportovní záběr, přidal ještě jednu vzpomínku, tentokrát zlatou.
"V osmašedesátém na olympiádě v Mexiku na mě znenadání spadlo komentování gymnastiky. Čáslavská tenkrát zářila a já si z komentování její sestavy na bradlech pamatuju jen závěr. Vážení posluchači, výborně, naše Věrka nespadla, máme další zlatou," řekl nestor české sportovní rozhlasové žurnalistiky.
