V bráně dostal přednost před Jiřím Pavlenkou i Tomášem Koubkem, nasazením do utkání v Kosovu trenéři rozhodli, že Vaclík je pořád reprezentační jedničkou.
Ale na čtyřiadvacátý start rád vzpomínat nebude.
„První gól jsem měl na ruce,“ litoval.
K jeho smůlu však střílený centr z levé strany na malé vápno nejdřív zasáhl spoluhráč Marek Suchý, až po něm míč hrál střelec Vedat Muriqi. „A už jsem to nestihl vytáhnout. Chyběl kousek, ten okamžik, který jsem ztratil tečí.“
Při druhé brance střela obránce Mergima Vojvody mířila do míst, kde stál záložník Tomáš Souček. Měl obavu, aby nezahrál rukou, tak míči v poslední chvíli uhnul.
„A já už nestihl reagovat. Viděl jsem, jak jejich hráč střílí, ale musel jsem čekat, jestli se to někam neodrazí. A pak jsem míč viděl, až když vyplul za Tomášem,“ líčil Vaclík.
Z brány v bouřlivém prostředí stadionu Fadil Vokrri v Prištině viděl, jak jeho spoluhráčům vyšel začátek. „Byli jsme lepší, dali gól. Ale jakmile vyrovnali, tak se to změnilo,“ poznamenal Vaclík.
Mužstvo Kosova čekalo, s čím přijde soupeř. A pak udeřilo z brejku. „I když jsou dole, tak doma neprohrávají. Gól je nakopl a my jsme přestali hrát to svoje. Přišlo mi, že jsme měli strach kombinovat i kvůli tomu, jak jsme dostali první gól,“ připomněl ztrátu ve středu pole.
Krátce po přestávce vyrazil nebezpečnou hlavičku kapitána Amira Rrahmaniho. Po hodině hry inkasoval a pak přes celé hřiště sledoval marnou snahu spoluhráčů o vyrovnání.
„Neodehráli jsme zrovna TOP zápas,“ uznal Vaclík.
Češi v některých chvílích vyhlíželi studeně. Proti živelnému projevu soupeře, které hrál s obrovským nadšením, to ostře kontrastovalo.
„U nich to takhle vypadá v každém zápase a je jedno, s kým hrají. My jsme to neodchodili, ale v důležitých momentech nás přetlačili,“ domníval se Vaclík.
A přeskočili v tabulce. Češi klesli na nepostupovou třetí příčku. Před Kosovo se však mohou zase rychle vrátit, pokud už v úterý zvítězí v Černé Hoře, kam se z Prištiny ještě v sobotu večer letecky přesunuli.
„Když jsme v červnu porazili Bulharsko a Černou Horu, byla dobrá nálada a všichni nabyli dojmu, že je všechno super. Ale přitom všechno super nebylo. Teď zase není úplně všechno špatně. Nemyslím si, že jsme tak špatní, jak se píše. Máme chuť něco dokázat a já pořád věřím, že dokážeme.“
Úterní souboj v Černé Hoře může být pro Čechy možná ještě těžší. Domácí mají nového trenéra Faruka Hadžibegiče, v přípravě porazili Maďarsko a na stadionu v Podgorici jsou vždycky nepříjemní.
„Náš tým sílu má. Věřím, že bude lepší hra i výsledek,“ zdůraznil Vaclík.
