Mužstvo vedl trenér Václav Ježek. Čech, který se narodil na Slovensku. Snad symbolicky se prvním koučem nového českého týmu stal původem Slovák - Dušan Uhrin. A jeho nástupcem další Slovák s českým občanstvím Jozef Chovanec.
Tak pevně jsou oba fotbalové národy propojeny. Přesto mají za sebou jiných devět let. Český fotbal se slušnou řadou úspěchů. Slovenský jen roky hledání a čekání. Peníze, diplomacie, úspěch V Čechách se rychleji probudil fotbalový kapitalismus.
"Stejně jako v celé společnosti," hodnotí trenér Dušan Radolský, který působí střídavě na území obou států a vedl i slovenskou reprezentaci. I za cenu ztrát se přitáhlo do fotbalu hodně peněz. Obratná diplomacie mužů Františka Chvalovského pronikla i do evropské federace UEFA.
Jejich snahy v pravou chvíli podpořil obrovský úspěch - stříbrné medaile z Eura 1996, jež napomohly prosazení hráčů do nejlepších evropských klubů. "Tam udělali jméno celému českému fotbalu," oceňuje Radolský. Navíc posunuli jeho cenu.
Do Česka plynuly peníze i zkušenosti. Vždyť tuzemské hvězdy hrávají pravidelně Ligu mistrů, nastupují i ve finálových bojích Poháru UEFA. Domácí kluby si především zásluhou Sparty a Slavie vydobyly v pohárovém žebříčku pozici v elitní desítce Evropy. Ve dvou vzájemných měřeních sil byl český tým vždy lepší - Slavia vyřadila Inter a Liberec Slovan.
Menší liga, horší angažmá Slovenská reprezentace se jen pomalu vyhrabávala z nejhorších losovacích košů. Národní tým nedokázal ani jednou postoupit na vrcholnou mezinárodní přehlídku.
"Nemají špatné hráče, ale nedokážou je nějak dát dohromady," všiml si Radim Nečas, bývalý český reprezentant, nyní v bratislavském Slovanu. A jen těžko se to změní v té nadcházející soutěži Euro 2004, kde mají za soupeře mj. Anglii a Turecko.
U mužstva se vystřídal dvojnásobek trenérů než v Česku. Snad nikdo z hráčů, kromě veterána Moravčíka, tu neměl stabilní pozici. A už při rozdělení federálního týmu patřili do základní sestavy jen Moravčík a Dubovský.
Ligová soutěž seškrtala počet účastníků z šestnácti na deset. Žádný z týmů nedokáže udržet dlouhodoběji kádr ani výkonnost. Což platí pro 1. FC Košice, které jako jediné nahlédly do Ligy mistrů, i pro Trnavu, která okusila i pád do druhé ligy.
Mladí hráči jen naznačí talent a už se prodávají do ciziny, většinou do průměrných klubů. Aby okamžitě přinesli aspoň pár korun do klubové kasy. Ještě nedozrálí však často neuspějí a nalomení se vracejí domů.
"Chybí jim také štěstí. Vezměte si Németha. Jen co se chytil v Anglii, zranil se," připomíná Radolský. "Slovenská liga je jen přestupem pro cestu na Západ," upozorňuje Nečas.
Pro slovenské fotbalisty bývá první stanicí už angažmá v Česku. Naopak na Slovensko odcházejí ti, kteří se v české lize hůře prosazují. Výměna se poslední dobou zintenzivňuje. "Chybíme si navzájem," lituje trenér Radolský a vyvolává ducha federální ligy. UEFA však na rozdíl od jiných sportovních federací, kupříkladu házenkářské, zatím na podobné myšlenky neslyší.
Ve středu v Olomouci však daný stav platit nemusí. "Uznávají, že jsme napřed, ale při vzájemné konfrontaci se určitě budou chtít ukázat," varuje Nečas.
