Haiťanky na úvod prohrály těsně 0:1 po opakované penaltě, navíc nevýrazné favoritky sympaticky potrápily.
V tuze těžké skupině je čekají ještě dvě velmoci ženského fotbalu: Čína a Dánsko, čtrnáctý a třináctý tým žebříčku FIFA.
S prvními jmenovanými se třiapadesáté reprezentantky z Karibiku, řazené mezi turnajové otloukánky, střetnou v pátek ve 13 hodin českého času a doufají: „Navážeme na náš hrdý výkon z duelu s Angličankami a když zlepšíme zakončování...“
Proč se neporvat.
„Naše síla tkví v soudržnosti. Vše děláme společně. I když prohráváme, pereme se o každé stéblo trávy. Jsme bojovnice, to je asi naše nejlepší vlastnost,“ hlásí první haitská profesionálka a kapitánka týmu Nérilia Mondésirová.
Šampionát fotbalistek trhá divácké rekordy. Lepší se i platové podmínky |
Už samotná účast je přitom gigantický úspěch, vždyť Haiti bylo na vrcholné fotbalové akci jen v roce 1974 – muži tehdy skončili poslední ve skupině s rozdílem ve skóre minus dvanáct.
Ženy musely na své pouti na mistrovství, jež hostí Austrálie s Novým Zélandem, překonat četná příkoří hlavně ve vlasti.
Renomovaný server The Athletic to pojmenoval trefně: „Haiti na MS žen? Příběh hrůzy, strádání... a naděje.“
V uplynulých dvou letech fotbalistky musely trénovat a hrát zápasy v sousedící Dominikánské republice. Trenér Nicolas Delépine navštívil domov svých svěřenkyň za stejnou dobu pouze jednou. Když dělala Mezinárodní fotbalová federace FIFA turné s trofejí, zastávku v každé ze 32 účastnických zemí provázela více či méně pompézní událost – zato na Haiti proběhla za přísných opatření ve velmi skromném měřítku.
Haiti totiž zmítá prohlubující se chudoba, násilí a politická nestabilita. Od atentátu na prezidenta Jovenela Moise v červenci 2021 je život v zemi nesmírně obtížný, ozbrojené skupiny ovládly kromě několika částí hlavního města Port au Prince také přístav i přilehlé silnice. Unášejí, vraždí.
První gangsterský stát na světě. Na Haiti zrušili armádu a gangy ovládly zemi |
Zemi vládnou gangsteři.
Převrat mimo jiné přerušil fotbalovou soutěž, zavřít se muselo profesionální tréninkové centrum v Croix-des-Bouquets východně od hlavního města, protože jej kontrolují násilníci. Unášejí, vraždí.
Haitskou kopanou zasáhl také skandál svazového prezidenta Yvese Jean-Barta, jemuž FIFA doživotně zakázala činnost kvůli obviněním ze sexuálního obtěžování. Jean-Bart je opakovaně odmítá a distanc mu nedávno zrušila Mezinárodní sportovní arbitráž.
Připočtěte časté hurikány a jiné přírodní pohromy jako zemětřesení. Před dvěma roky zabilo přes dva tisíce lidí, před dvanácti dokonce čtvrt milionu.
V té době byly mnohé současné hráčky nároďáku ještě děti, nyní je spousta obyvatel zuboženého státu vnímá jako vítané rozptýlení od trýznivé reality. Někteří fanoušci si nemůžou dovolit televizi nebo třeba doma vůbec nemají elektřinu, ale zajímají se, jak si fotbalistky vedou. Cítí hrdost.
„Fotbal je na Haiti jako náboženství,“ myslí si trenér Delépine. „Po zemětřesení a hurikánech se zemi daří velmi špatně, takže se lidé k fotbalu upínají.“
Hráčky jsou navíc, jak zmínila kapitánka, bojovnice, srdcařky. Družstvo kolem teprve devatenáctileté hvězdy Melchie Dumornayové, která patří jednomu z nejlepších celků Lyonu, je sebevědomé a oddané. Třeba záložnice Danielle Étienneová hrála kvalifikaci tři měsíce po porodu!
I tím si tým získal náklonnost a obdiv zuboženého národa. Jeho lidé nyní věří, že fotbalistky si pobyt na turnaji prodlouží, aby mohli ještě chvíli věnovat pozornost příjemnějším myšlenkám.