Český tým pak v Irsku po dvaceti zápasech poznal, jak chutná prohra, a za národním maximem z poloviny 70. let zaostal o dva kroky. Přitom v Dublinu stačilo udržet remízu o několik minut déle a pak doma neprohrát s Japonskem, aby kouč Karel Brückner rekord Václava Ježka alespoň vyrovnal.
To Francouzi měli ke slávě dál. V Rotterdamu byli bez Zidana bezzubí a nezlepšili se ani v druhém poločase, kdy naskočil na hřiště Henry. Kouče Santiniho mohl alespoň těšit další skvělý výkon obrany. Národní tým udržel poosmé čisté konto, gól už
neinkasoval 769 minut. V příštím zápase ale i tahle šňůra možná skončí: Francie nastoupí proti mistrům světa z Brazílie.
V poslední minutě nechybělo mnoho k tomu, aby se tak stalo už nyní. Heitinga z vlastní poloviny centroval a Barthez dráhu míče neodhadl: padající centr skočil daleko před ním, gólmana přeletěl a jen o kousek minul prázdnou branku. Nizozemci, kteří v posledních sedmi domácích zápasech nastříleli 18 branek, tentokrát vyšli naprázdno.
V jejich dresu zažili mimořádný zápas dva spoluhráči z Ajaxu. De Jong se stal při svém debutu stým hráčem Ajaxu, který oblékl dres nizozemské reprezentace, Sneijder zase svým skvělým výkonem zamotal hlavu trenéru Dicku Advocaatovi.
Do druhého poločasu nahradil Van Bommela a hru výrazně zlepšil. "S ním na hřišti jsme hráli nejlepší fotbal," pochvaloval si Advocaat. Zápas mu prý vyřešil řadu otázek, koho do Portugalska vzít a koho ne. Němci své soupeře jasně varovali, kde dřímá jejich největší síla. Všechny tři branky v síti Belgie padly po standardních situacích: první z rohu, další po trestných kopech.
Nejkurióznější byl Hamannův gól. Belgický gólman si u tyče pokoušel postavit zeď, kolem míče se ještě motal rozhodčí, ale to už se Hamann rozbíhal. Sudí sotva stačil uhnout a míč proletěl mezi nic netušícími hráči, kteří se teprve snažili zformovat zeď. Trenér Rudi Völler suverénní výkon proti oslabenému soupeři ocenil střízlivě. "V Portugalsku musíme zařadit ještě o rychlost víc. Vždycky říkám, že po prohře je nesmysl všechno vidět černě a stejně tak po výhře růžově," přemítal Völler.
Ve Španělsku se rozpoutal boj o místo v útoku. Po necelém roce se do národního týmu vrátil Morientes a hned se připomněl gólem v síti Dánska. Kouč Saez poslal do hry značně improvizovanou sestavu, tvůrce hry Valerón například zůstal celý zápas na lavičce, a ve španělském tisku za to trenér sklidil tvrdou kritiku.
"Národní tým nepřesvědčil, hra s náhradníky byla ztrátou času," napsal list Marca. "Nastoupit bez Valeróna, to je jako kdyby Francouzi posadili mezi náhradníky Zidana," vytýkal. "Byly tu dohady, proč Španělé nepatří mezi favority, a zápas s Dánskem ukázal, že se za ně opravdu považovat nemohou," uzavřela Marca.
Švédové podlehli Anglii naposledy v roce 1968, kdy byl tým Albionu úřadujícím mistrem světa, a tradici neporušil ani středeční zápas. Vyslanci kolébky fotbalu prohráli v Göteborgu 0:1, čímž domácí důstojně oslavili sto let existence Švédského
fotbalového svazu.
Hrdinou se stal útočník Ibrahimovic, který pohotově patičkou vstřelil jediný gól zápasu. Po nedávném zranění třísel se dostal do dřívější formy. "Byla radost jej sledovat, hodně vyzrál. Podle mě to byl jeho nejlepší výkon v národním týmu," prohlásil kouč Lars Lagerbäck.
Vedle Angličanů se z prohry sbírají také Portugalci. Proti Itálii sice vedli, ale soupeř skóre v pohodě otočil. Druhý gól dal Miccoli přímo z rohu. "Měli jsme velké problémy. Byl to krok zpět," posteskl si kouč Luis Felipe Scolari. Jeho protějšek Trapattoni naopak měl naopak radost, že mu roste počet kandidátů pro závěrečnou nominaci. Na zbrusu novém stadionu v Braze zazářili Fiore, Miccoli a Nervo.
