Reprezentační nováček Matějů řeší odchod z Brescie: Doufám, že se to povede

Do fotbalové reprezentace se dostal coby náhradník za zraněného Filipa Nováka. „Pro něj je to samozřejmě nešťastné, ale já jsem strašně rád, že jsem mohl přijet. Je to můj první sraz s áčkem, moc se těším,“ řekl Aleš Matějů, zatím stále ještě obránce italské Brescie.

Ale jak dlouho ještě?

„Nevím, protože bych chtěl změnit působiště,“ přiznává. „Bude záležet na mnoha okolnostech, ale věřím, že by se to mohlo povést.“

Změna v nominaci: Nováka vyřadily zdravotní problémy, nahradí ho Matějů

Matějů by se rád vrátil do nejvyšší italské soutěže, ze které právě s Brescií po jedné sezoně sestoupil. V týmu patřil mezi důležité hráče, zabydlel se v sestavě, odehrál jednatřicet ligových zápasů.

„Uvidíme, co bude dál. Tým se musí semknout, aby se znovu vrátil do Serie A, ať už to bude se mnou, nebo beze mě.“

Čtyřiadvacetiletý bek býval mládežnickým reprezentantem, teď se dočkal první, byť dodatečné pozvánky také do seniorského týmu.

„S trenérem Šilhavým jsem byl v kontaktu už nějaký čas. Samozřejmě, že bych se tady chtěl udržet, z mládeže tuším, jak to v reprezentaci chodí, ale áčko je úplně jiná kategorie. Navíc je tu velká konkurence.“

Zvlášť na jeho pozici krajního obránce, kde mají národní trenéři dlouhodobě z čeho vybírat: rozjetí slávisté Vladimír Coufal s Janem Bořilem či v současnosti zranění krajánci Pavel Kadeřábek a Filip Novák.

„Jsou tu nesmírně kvalitní a zkušení hráči,“ popisuje Matějů. „Pro mě je jedině dobře, že se od kluků můžu učit, pořád je to pro mě škola.“

V současné nominaci je s Adamem Hložkem a Lukášem Provodem jedním ze tří ryzích nováčků, žádný start v reprezentačním dresu nemá ani David Hovorka.

Program

Liga národů

Slovensko - Česko
4. září od 20.45 v Bratislavě

Česko - Skotsko
7. září od 20.45 v Olomouci

„Ale tím, že je tu spoustu kluků, které jsem potkával právě v mládežnických kategoriích, je to pro mě celkově jednodušší,“ vysvětluje Matějů, který od svého posledního startu za jednadvacítku čekal na pozvánku do prvního týmu déle než někteří jeho bývalí spoluhráči. Proč?

„To je jednoduché: tým šlapal, postoupil na Euro, nedivím se, že trenéři nechtěli nic měnit. Určitě k tomu měli dobré důvody a mně nezbývalo nic jiného než dál makat. Jsem rád, že jsem se nyní dočkal.“