Mareček se léčil na rakovinu opakovaně. Před několika lety svůj boj vyhrál a mohl se vrátit ke své milované práci v roli fotbalového kouče. Angažmá v Teplicích už ale nedokončil, letos v zimě tým náhle opustil s tím, že ho čeká další léčba.
Od té doby se stáhl do ústraní. Na dálku však stále spolupracoval s Teplicemi i s Ladislavem Škorpilem u národního týmu do 21 let. První kroky v nové funkci s ním konzultoval i nynější hlavní trenér jednadvacítky Vítězslav Lavička, který patřil mezi jeho blízké fotbalové přátele.
"Odešel nám kamarád, českému fotbalu skvělý odborník, ale největší rána to je pro jeho rodinu," uvedl zlomeným hlasem Lavička, který ve čtvrtek naposledy s kolegou mluvil.
O Marečkově další léčbě sice přicházely jen kusé informace, ovšem podle nich se zdálo, že kouč má stále šanci na uzdravení. Pravidelně dojížděl na léčebné procedury i do pražské nemocnice na Karlově náměstí, kde dnes zemřel.
"Nominaci na Skotsko jsme ještě konzultovali spolu, na tu další proti Arménii už neměl dost energie," povzdychl si Lavička.
Také Škorpila osud kamaráda zlomil. "Je to velmi smutná zpráva - pro Vlastovu rodinu, pro jeho přátele, pro celý fotbal. Je to jako pokaždé, když odejde dobrý člověk, a Vlastu jeho vlastnosti předurčovaly k tomu, aby ho lidi měli rádi. Budu na něj vzpomínat jako na skvělého kamaráda a jednoho z mých nejbližších spolupracovníků," řekl kouč.
Mareček za sebou neměl skvělou hráčskou minulost, ovšem v roli trenéra se brzy začal významně prosazovat u mládežnických týmů.
Pracoval jako asistent u reprezentační šestnáctky a osmnáctky, naposledy byl u týmu do
jednadvaceti let. Na klubové úrovni si vydobyl renomé už ve Zlíně, výborně se mu vedlo také s Teplicemi. V pozici hlavního kouče vedl ligové týmy do 106 zápasů s bilancí 45-31-30.
Právě v Teplicích ho hráči uznávali jako pravého vůdce, proto je dnešní zpráva velmi citelně zasáhla. "Víme to asi hodinu, řekli nám to na soustředění v Brně před zápasem. Je to hrozná rána, strašně jsme si přáli, aby ten boj vyhrál, ale nebylo mu souzeno. Ve čtvrtek jsem ho naposledy viděl v nemocnici a bylo znát, že už ztrácí energii," pravil šeptem zjevně zdrcený teplický kapitán Jiří Sabou, který měl k Marečkovi hodně blízko.
"Do Teplic mě přivedl a poznal jsem na vlastní kůži, jak žil fotbalem 24 hodin denně. Dokázal být autoritou i přítelem, bylo nám s ním v kabině fajn," řekl Sabou.
Hodně na něj vzpomínají také ve Zlíně, především právě Pavel Hoftych, který už po sobotní výhře mužstva v Liberci řekl, že vítězství věnuje právě Marečkovi. Sám k němu měl nejblíže, dokonce ve společnosti nejbližších trávili společně i každoroční dovolenou.
|
VLASTISLAV MAREČEK (1966 - 2007) |
