Zdroje o vašich začátcích v klubu se rozcházejí. Odkdy skutečně v Dynamu jste?
Od roku 1996. Bylo mi tehdy 13 let a o letních prázdninách mezi sedmou a osmou třídou jsem přestoupil do Dynama. Působil jsem v žákovském mužstvu pod trenérem Ivanem Novákem, poprvé jsme se potkali s Tomášem Sivokem, Jiřím Peroutkou či Romanem Pivoňkou.
Vybavujete si i první trénink?
Živě si ho pamatuji. Začínal jsem na soustředění v Římově. Moc rád na začátky vzpomínám. Měli jsme výbornou partu i kvalitní tým a prošli jsme společně až skoro do mužů. Povedlo se nám vyhrát žákovskou ligu, v dorostu jsme pravidelně končili v první pětce.
V klubu jste chytal, pravidelně jste jezdil na srazy mládežnických reprezentací. Neměl jste nabídky z předních českých klubů?
Myslím, že ne. Akorát ve dvaadvaceti letech se na mě ptala Plzeň. V reprezentaci jsem většinou kryl záda Michalu Daňkovi, se kterým jsem se později potkal i v Dynamu.
Olomouc - BudějoviceSledujte v sobotu od 16.30 hodin online. |
S českobudějovickým fotbalem jste spojil prakticky celou kariéru. Co se zde za více než dvě dekády změnilo?
Nejzásadnější změnou je nový stadion. Já zažil ještě nezastřešenou plechovou tribunu naproti střídačkám. Několikrát se změnilo vedení, vedla mě řada trenérů, měl jsem stovky spoluhráčů.
Řada sportovců mapuje svoji kariéru tím, že sbírá různé věci na památku. Patříte mezi ně?
Ano. Když jsem začínal v devíti letech ve Strakonicích, tak mi táta začal tvořit takové kroniky. Sbíral výstřižky z novin, fotky, sestavy. Za kariéru mám už šestnáct velkých knih. Moc rád si je procházím.
Udržujete kroniku aktuální?
Táta jezdí na každý domácí zápas a kroniku mi píše. Jednou to bude poklad, který budu ukazovat dětem.
Během kariéry jste prožil tři postupy a dva sestupy. Jde o nejvýraznější momenty, které vám utkvěly v paměti?
Určitě. Hned první postup si pamatuji nejlépe. Spíš jsem kryl záda Miroslavu Filipkovi a začal poznávat dospělý fotbal. Vždy se mi vybaví první ligové utkání, kdy jsme prohráli v Brně 0:5. Cesta autobusem zpátky byla nekonečná. Přemýšlel jsem, jestli na to vůbec mám. Tehdejší trenér Cipro mě podpořil, že příští zápas jdu do branky znovu. A vychytal jsem nulu proti Mostu.
Trpělivost vás celou kariéru zdobila, protože jste v nemálo sezonách dělal v A týmu dvojku.
Bez trpělivosti se nedá dělat žádný sport. Během mého prvního roku v lize jsem na jaře pravidelně nastupoval, pak přišel Pavel Kučera z Mladé Boleslavi a za čtyři sezony jsem chytal čtyři ligové zápasy. Pavel měl v Dynamu výborné období kariéry a do branky mě nepustil. Člověk to musí respektovat a zůstat trpělivý.
Čtyři zápasy za čtyři sezony jsou málo. Nepřemýšlel jste o odchodu, byť do nižší soutěže?
Naopak jsem si vážil toho, že mohu být součástí ligového týmu. Poctivě jsem trénoval a čekal na šanci. Nejsem takový, že když určitý čas nechytám, tak bych chtěl hned utíkat.
Po sestupu v roce 2015 se spekulovalo o vašem možném přestupu do Olomouce či do Bohemians. Nemrzí vás, že jste během kariéry nezkusil jiné prostředí?
Hodně jsem o tom přemýšlel. Když mi z Bohemky zavolali, nesmírně jsem si toho vážil. Telefonátů bylo víc, ale pak celý přestup vyšuměl. Chtěl jsem zůstat v lize a nové prostředí by mi mohlo prospět. Ale nevyšlo to, a tak jsem zůstal v Dynamu. Po sestupu klub padl na dno, ale během čtyř let jsme se opět dostali do ligy, čímž jsem si splnil tehdejší sen – zachytat si ještě první ligu v dresu Dynama.
Celou kariéru denně dojíždíte ze Strakonic do Českých Budějovic. Neuvažoval jste někdy o přestěhování do krajského města?
Nikdy mě osobní život nezavedl do Českých Budějovic, byl jsem vždy vázaný ve Strakonicích nebo v Písku. Bydlel jsem ve městě pouze na internátu při škole, jinak celý život dojíždím. Zvykl jsem si. Kluci si ze mě občas utahují, ale cesta domů trvá 40 minut, to se dá zvládat.
Je vám 36 let, fotbalový život jste spojil s jedním klubem. Plánujete v Dynamu kariéru ukončit?
O tom zatím nepřemýšlím. Neřeším, jestli budu chytat dva, tři nebo čtyři roky. Užívám si, že jsme opět v lize. Mám v klubu smlouvu do léta, ale chtěl bych chytat dál. Baví mě to, zdraví drží. Brankáři mohou hrát déle, ale musím mít výkonnost a klub o mě musí stát.
Horejš: V Olomouci chceme bodovatReprezentační přestávka je minulostí. Prvoligového nováčka čeká série důležitých zápasů, kterou odstartuje v sobotu v Olomouci. Po vítězství nad Bohemians se Dynamo odlepilo ze dna tabulky a poskočilo na 13. pozici. Rozestupy ve spodní části pořadí jsou však titěrné. „Pauzu jsme kromě náročných tréninků vyplnili i přípravným zápasem s Viktorií Žižkov. Sice jsme prohráli, přesto jsme s průběhem přestávky spokojeni,“ hodnotí uplynulé dva týdny trenér David Horejš. Zápasový test s druholigovým soupeřem černobílým nevyšel, prohra 1:3 byla nečekaná. Poprvé se ale za Dynamo představil nigerijský křídelník Ubong Ekpai. „K utkání ještě stoprocentně připravený není, chybí mu zápasová praxe a jistota. Jinak máme k dispozici kompletní tým kromě Michaela Rabušice,“ vypočítává kouč s tím, že už naplno trénují i Šplíchal, Polom či reprezentant Havelka. Do utkání v Olomouci nemůže zasáhnout Petr Javorek, který bude pykat za žluté karty. „Bude nám chybět. Dokáže hrát ve vysoké rychlosti, což je pro naši hru klíčové. Máme několik variant, jak ho nahradit,“ tvrdí Horejš, který na postu štítového záložníka zkoušel kapitána Jiřího Kladrubského. Zajímavá je před utkáním i otázka obsazení postu brankáře. Jedenáct kol odchytal Jindřich Staněk, naposledy šel do branky Zdeněk Křížek a nastoupit už může i Jaroslav Drobný. „Máme připravené tři výborné brankáře. Kdo půjde v sobotu do branky, to ještě nevíme,“ neodkrývá karty David Horejš. Sigma nasbírala za dvanáct zápasů sedmnáct bodů a je v tabulce osmá. Největší hrozbu znamená šestigólový Jakub Plšek. Hanáci mají svůj kádr kvalitní a doma na Andrově stadionu v této sezoně ještě neprohráli. „Jedeme do Olomouce s optimismem. Chceme bodovat. Aktuálně nám k úplné spokojenosti chybí tři body z venku, kde jsme měli dobře rozehrané zápasy,“ dodává trenér Jihočechů. Zápas začne v sobotu v 16.30 hodin. |
