Předloni tenhle velký talent s pomocí právníka utekl z Olomouce do Bielefeldu. V německé lize stihl záložník odehrát jen čtyři minuty, zranil se, přišel o stříbro z mistrovství světa dvacítek a jako zapomenutého ho vzala Sparta. Od května 2006 nehrál pořádný zápas.
Jaký byl návrat do české ligy?
Byl jsem docela nervózní. Přece jen šlo o můj první ostrý zápas po dlouhé době. Nevěděl jsem, co od něj mám čekat.
Při střídání vás vyprovázel potlesk. Jak jste se cítil?
Opravdu nádherně, na tenhle debut nezapomenu.
I kvůli vašemu gólu, že?
Dostal jsem přihrávku od Michala Kadlece, kterou jsme si zpracoval, a poslal míč k tyči. Hlavně jsem chtěl dát ránu. V prvním poločase jsem v podobné šanci zbytečně vymýšlel a chtěl střílet placírkou.
V posledním utkání na zimním soustředění ve Španělsku jste se zranil. Nebál jste se, že nestihnete jarní start?
Moc jsem nepočítal, že bych ve Zlíně hrál. Poprvé jsem trénoval až v úterý. Ale trenér Bílek mi dal šanci, snad jsem důvěru splatil gólem. Musím poděkovat spoluhráčům, hodně mě podrželi. Hlavně Pavel Horváth mě dirigoval. Stejně tak oba stopeři.
Pokladník Sparty z vás asi bude mít radost.Kolik stojí zápisné za premiérový zápas a gól?
Nevím, ale doufám, že mě kluci nechají na pokoji. (směje se) Když jsem přišel, platil jsem docela dost. Snad se slitují.
