V úterý byl na vyšetření. "Záda bolí ještě víc, ztuhlo to, ale nic tam není." Dostal injekci na uvolnění svalů. "Do dvou dnů to má povolit. Stalo se to zničehonic." Nejistý je i stav jeho bosenského parťáka Aidina Mahmutoviče, který také odstoupil kvůli zranění. "Záleží, zda lýtkový sval není poškozený. Uvidíme za tři dny, teď se to nedá odhadnout," bránil se rychlým soudům klubový lékař Jan Štěrba.
Vachouška vyzdvihl trenér Jiří Plíšek: "Předvedl svůj nejlepší výkon. Hrál způsobem, jaký bychom si všichni přáli. Díky tomu vyrostla i tahovost Mahmutoviče." Po zlých časech v Austrii Vídeň, kdy jeho kariéru ruinovaly lapálie s kolenem, se chtěl Vachoušek v Teplicích dostat do bývalé formy.
"Možná si někdo myslel, že přijdu a začnu hrát fotbal jako dřív. I já tomu ze začátku věřil. Ale po tak dlouhém zranění to prostě nejde," smířil se a obrnil se trpělivostí. "Fotbalovost a praxe mi chyběly. Díky zápasům, které jsem odehrál, se do toho pomalu dostávám."
Zápas s Brnem by mohl nastartovat teplické vzkříšení. "Kombinovali jsme, za půl hodiny vystřelili tolikrát, kolikrát se nám nepovedlo za čtyři zápasy, obrana pracovala fantasticky," chrlil Vachoušek superlativy. "Ukázalo se, že fotbal umíme. Jen na nás byl kolikrát vyvíjený zbytečný tlak, pak se někdy nehraje dobře. Od toho jsme se chtěli dneska oprostit."
Za hlavu hodili tepličtí fotbalisté i fámy, že brojí proti kouči Plíškovi. "Zbytečné spekulace, ale my víme, jak to je. Musíte to přejít a připravovat se na zápasy, jak se má."
Výborný výkon málem korunoval gólem, z 10 metrů napálil míč do břevna. "Sjelo mi to po špičce," litoval. "Kdybych na podzim proměňoval šance, nastřílel jsem už šest sedm gólů. Mám trošku smůlu." Po comebacku se ještě v lize netrefil, jeho poslední zápis je z května 2003, kdy dal gól za Slavii.
A právě na jejím hřišti Teplice nastoupí v neděli. "Nový stadion, můj bývalý klub, navíc jasně nejlepší český tým. Chci tam hrát, mám obrovskou motivaci." Pustí ale Vachouška pochroumaná záda do hry? On skálopevně věří, že ano.
