Trenérem mužstva je jeho třiapadesátiletý otec Karel.
Všiml jste si u otce po těch třech letech nějaké změny?
Jeho trenérská filozofie je pořád stejná. V něčem se ale změnil určitě, věřím, že teď je pozitivnější.
Můžete být konkrétnější?
Když to například vezmu ve vztahu ke mně, přijde mi teď mnohem klidnější. Ale i já jsem za ty tři roky nabral nějaké zkušenosti.
Jak to myslíte, že je otec klidnější?
Nemyslím to tak, že bychom dřív mezi sebou měli spory. Ale jde o to, že táta na mě byl zaměřený mnohem víc než na ostatní. A já pak pro práci neměl takový klid, jako ostatní hráči.
Myslíte, že mu pomohla i dvouměsíční pauza, kterou měl po odvolání od mužstva koncem března?
Když tehdy skončil, přijel za mnou do Itálie a bylo na něm znát, že si potřebuje odpočinout. Přece jenom byl ve Slavii pět let v zápřahu a na trenéra jsou v tomhle klubu opravdu velké tlaky. Věřím, že načerpal síly, a že to bude znát.
Po návratu do Slavie jste se stal kapitánem. Jak se to seběhlo?
Standa Vlček se kapitánské pásky vzdal. Sám řekl, že v minulé lize mu to moc nešlo a tak dal tuhle funkci k dispozici. Nového si kapitána zvolili hráči a pro mě je taková důvěra opravdu hodně zavazující. Věřím, že všichni společně vytáhneme Slavii co nejdřív na přední příčky tabulky.
