Prošel jste už mnoha kluby. Zažil jste vůbec někdy takovou střeleckou mizérii?
To jsem nezažil ještě nikde, takovou krizi neznám ani z vyprávění. Je to hrůzostrašné.
Jste jediným střelcem Jablonce v minulých devíti kolech. Proměněnou penaltou jste v 8. kole zařídil výhru nad Blšany.
Tehdy přišlo po delší době vítězství. Mysleli jsme, že jsme to všechno zlomili, ale další dva zápasy zase nic, takže trenér před Opavou rozhodl, že vymění útočníka a zůstal jsem na lavičce. Od začátku nastoupili jiní, ale stejně to bylo k ničemu.
Chyba tedy podle vás opravdu není jen v útočné hře?
Stačí si připomenout - v posledních třech zápasech jsme pokaždé inkasovali jako první ze standardní situace. A potom pořád jenom něco honíme. Každý tým se potřebuje dostat do vedení, aby se mu lépe hrálo. Navíc my jsme mančaft, který si nevytvoří třeba čtyři čisté tutovky. Maximálně jednu dvě a ty se pak prostě musí proměnit. Když ne, tak to dopadá jak to dopadá. Když prohráváme, padne na nás deka, úplně se rozsypeme a už jsme vlastně jakoby prohráli.
Kudy vede cesta z téhle nepříjemné krize?
To se natrénovat nedá. Hlavně na hřišti při zápasech nás teď prostě čeká dřina, dřina a zase dřina a míč musíme do soupeřovy sítě donést třeba v zubech. To je jediná cesta a musíme to dokázat už teď doma proti Příbrami. Dobře víme, že když prohrajeme, můžeme klidně spadnout na sestupové patnácté místo a krize a nervozita se ještě prohloubí.
