Má představu o herním řádu a do něj dosazuje fotbalisty. Někteří se mu nehodí, i kdyby to byli Maradonové. Sparťanská veřejnost se ho zprvu bála, ale klubový šéf Vlastimil Košťál rozhodl. Proč Hřebík? Byl levný a oddaný fotbalu. "Potřebuji pracanta, který bude na stadionu třeba spát," vysvětlil Košťál.
Začala sezona extrémů. Na úvod ligová porážka 0:3 v Blšanech, pak další kolaps a Hřebík málem letěl. Jenže... Co sotvakdo čekal, přišlo tažení Ligou mistrů - 4:0 nad Feyenoordem, vyrovnané bitvy s Bayernem i Realem. Do sparťanské pokladny se sypaly peníze, rostlo nadšení, jak moderní fotbal tým hraje. Všichni byli na vrcholu blaha. A Košťál? "Hřebík je náš muž, s ním bych měl firmu půl na půl."
Jaro přineslo rozčarování. Forma hráčů prudce klesla a Liberec v lize předběhl Spartu. Neunesli to fanoušci, kteří vajíčky napadli autobus s hráči, po nich ani Košťál. Už nebyl hlavním obhájcem Hřebíka, odvolal ho a mluvil jinak: "Při pohárové cestě měl strašnou kliku, vsadil na 11 hráčů a nikdo se nezranil. Jako když ve sportce trefíte jackpot."
A vyhazov kouče? "Chtěl jsem z týmu shodit Hřebíkovu deku." Přisadili si hráči. Podle nich se po Hřebíkově odchodu v kabině pročistil vzduch. A když pak Sparta neprošla do Ligy mistrů, nový kouč Jarabinský našel důvod: "Tahal jsem hráče z jarního bahna."
"Je to ubohé. V některých lidech jsem se spletl," řekne Hřebík. Od sparťanského období fotbal netrénuje. Už rok a čtvrt. Nabídky odmítá.
