Ze spánku mě budili jen nadávající fanoušci
Zápas s Příbramí mi připomínal zápas Manchesteru s Realem(4 : 3), taková to byla paráda.
Ne, snad jste poznali, že to byl jen pokus o černý humor. Ten fotbal za mnoho nestál. Mohl jsem klidně usnout a vzbudit se, až když výsledek 0 : 0 byl zpečetěn, ale nešlo to, protože z tribun se ozývalo nadávání některých olomouckých příznivců. Moc se jim nedivím, i když nejsem přítelem takovýchto projevů. Kvalita fotbalu se příliš nezlepšuje, naši nedávají góly, a kdyby neměli v brance skvělého čaroděje, kdoví, jak by to s nimi dopadlo. V záchranu sice věřím, ale příští rok už to nemohou nechat dojít tak daleko. Bylo tam opravdu málo diváků, a ta hrstka, která tam z naší tribuny pokřikovala na hráče mnohdy opravdu nevhodné a vulgární poznámky tam bude chodit stejně. Těm několika starým pánům, kteří chodí na fotbal jen proto, aby si na někoho mohli "zařvat" nevadí ani to, že srážejí vlastní hráče. Klidně to budou dělat i příští rok, ale to už tam nebudou ti, kteří se snaží slušně povzbuzovat. Já svou přízeň Sigmě zachovám, permanentku si koupím i na příští sezónu, budu jí dávat důvěru tak dlouho, až mě přesvědčí, že můj potlesk, vysílaný z převážně negativisticky zaplněné části tribuny není jen za šance a skvělé zákroky brankáře, ale také za góly, které snad konečně začnou střílet.