Kam s ním? Fotbalová Olomouc stále hledá prvoligový klub, kde by mohl v blížící se sezoně hostovat talentovaný stoper Pavel Dreksa. Angažmá ve slovenské Senici mu nakonec neklaplo.
"Byli jsme domluvení, že jim odejde jeden bek, který hraje za slovenskou reprezentaci do jednadvaceti let, ale to se neuskutečnilo," vysvětloval návrat na Hanou.
Není to tak, že by se Sigma chtěla nadějného jednadvacetiletého obránce vzdát. Vlastně právě v tom spočívají Dreksovy trampoty. Najít totiž tým z nejvyšší soutěže, který by byl ochoten "cizího" hráče rok vychovávat na hostování bez vidiny dalšího zisku, je stále obtížnější.
A prodávat svého odchovance, účastníka mistrovství světa dvacetiletých v Egyptě, Olomouc – zatím – nechce.
Ostatně tu možnost měla před dvěma lety, kdy Dreksa ve své první sezoně patřil mezi objevy Gambrinus ligy. Zahrál si i v předkole Evropské ligy proti hvězdám Evertonu. Zářil, vyhrával osobní souboje a Sigmě na něj chodily nabídky ze zahraničí.
"Já to neřešil. Nepřemýšlím o tom, jestli půjdu do ciziny. Chci hrát, aby mě fotbal bavil. To je pro mě nejdůležitější," říká mladý zadák.
Trenér "modrých" Zdeněk Psotka do středu obrany staví zkušené opory Aleše Škerleho s kapitánem Radimem Kučerou. "Kuča s Aldou mají nesporné kvality. Je mi jasné, že trenér bude upřednostňovat je. Tak to ve fotbale chodí," tvrdí Dreksa smířeně. "Buď se mi naskytne něco jiného, nebo zůstanu."
Mohl by z něj být kvalitní nástupce Kučery, až ukončí sedmatřicetiletý veterán kariéru. "Pro nás je priorita, aby Pavel odehrál co nejvíce utkání a pak se vrátil," poznamenal Psotka.
Škola v Ústí i první pád
V uplynulém ročníku Dreksa nejprve lepil díru vzniklou po zranění Kučery, pak odešel hostovat k prvoligovému nováčkovi Ústí nad Labem.
A to byla pro zelenáče skvělá škola. Na rozdíl od olomouckého spoluhráče Milana Machalického se nezalekl samoty bez rodiny, ani skromnějších podmínek v chudém klubu.
"Milanovi bych to doporučil. Je lepší hrát na Lafatu a na Pekharta než ve třetí lize proti Slavičínu," uvědomuje si Dreksa.
"Upřímně: když jsem tam šel, tak jsem z toho nadšený taky nebyl, ale postupem času jsem byl za to strašně rád. Takové věci, co se týče zázemí a života v jiném městě, se jen tak nezažijí."
Pravidelně nastupoval, zahrál si i na netradičním místě na kraji obrany, což pro něj bylo po operaci "vyhazovacího ramena" pořádně fyzicky náročné. "Ze začátku jsem se divil, ale hrál jsem tam, kde mě trenér postavil. Ale určitě to není můj post, kde bych odváděl super výkony," uznal.
Celkem si loni připsal dalších 19 prvoligových utkání. Poprvé v kariéře ale okusil pachuť neúspěchu: sestupu Ústí nezabránil. "Nechtěl bych už nikdy zažít takové ticho po zápasech, takovou bezmoc."
Zatím Dreksa pokračuje v přípravě s Olomoucí. S kapitánskou páskou na rukávu odehrál ve středu druhý poločas proti Opavě. Je reálné, že odjede s týmem i na herní soustředění do Rakouska a v ročníku bude plnit roli až třetího stopera.
Pokud se nenajde zájemce o hostování bez opce na přestup.
