Kluby o ně nemají zájem; raději je platí za nic, než aby je pustily ke zbytku týmu. Fotbalistů s podobným osudem je v současnosti víc.
Úplně stejně jako Hapal je na tom jeho olomoucké „dvojče“ Látal. Ve Spartě už škrtli Slončíka s Obajdinem. A ve Slavii jen na lavičce „živoří“ gólman Černý, zatímco obránce Suchopárek, na podzim degradovaný do třetiligového béčka, se přes zimu pokusí o návrat.
Řekněte těm všem, že jsou odepsaní, a rozzlobíte je. To slovo nechtějí slyšet. Většinou hoří touhou dokázat, že jim bylo ukřivděno.
Radoslav Látal se po středečním nuceném odchodu z Olomouce pár hodin odhodlával, než špatnou zprávu sdělil manželce. Nedokázal vysvětlit proč, snad z jakéhosi studu. Zároveň v něm bouřila krev: „Já a vyhozen z výkonnostních důvodu? Chci dostat příležitost dokázat, že je to nesmysl,“ umiňoval si.
Takhle nějak smýšlejí všichni zavržení.
Jednou musí nastat konec i pro největší esa. Jenže je rozdíl loučit se ze své vůle, nebo zmizet z moci druhých. Proto je vyhazov spíš motivací než důvodem pro útlum.
„Cítíte nejdřív strašnou lítost, jak se k vám zachoval klub, kterému jste dřív hodně pomohli,“ líčí pocity po vyhození bývalý útočník Radek Drulák. Dobře je zná: do Olomouce přestupoval v sedmadevadesátém jako vyhlášený kanonýr, po čase se loučil ve zlém. „Ta lítost se postupně mění v pořádný vztek,“ vzpomene si.
To dosvědčí i Milan Bokša, tehdy olomoucký kouč. Na Drulákův konec vzpomíná nerad: útočník, který nehrál, si zlobu otevřeně vyléval v kabině. „Dokonce i ostatní hráči si na Radka stěžovali,“ vybavuje si Bokša.
Drulák zuřil o to víc, že sesazení znamenalo v jeho věku téměř jistý konec kariéry. Ač jsou současní fotbalisté, jimž se nevěří, mladší, může pro ně být Drulákův případ mementem, že ne vždy se plány na sladkou pomstu zdaří.
Sparta například uklidila před časem na střídačku Michala Horňáka, vicemistra Evropy z roku 1996. A přestupem do druhé rakouské ligy jí obránce určitě neusvědčil z chyby. Zato její někdejší střelec Horst Siegl pořád může živit myšlenky na odvetu v Příbrami.
Špatná výkonnost - tak zní pokaždé oficiální důvod pro sbohem fotbalistům. Je logické, že postiženým se takové vysvětlení nelíbí a bojují proti němu.
Zda jde pouze o jejich ješitnost, nebo o opravdovou křivdu, to vždy ukáže až čas.
