Ve fotbalovém Liberci působí už od září roku 2021, a přestože Slovanu pořád nepatří, neboť pod Ještědem stále hostuje z pražské Sparty, vybudoval si na trávníku i v kabině pevnou pozici. Patří totiž mezi zástupce kapitána a do několika duelů už vyběhl s páskou na ruce.
V libereckém dresu ale odehrál kvůli zraněním kolen v první lize jen 53 utkání. To poslední v loňském roce 6. srpna U Nisy proti Bohemians 1905. Od té doby se léčí.
Komplikace pro Liberec. Plechatý si přetrhl vaz v kolenu a čeká ho dlouhá pauza |
„Ve třetím kole doma s Bohemkou se mi přetrhl přední zkřížený vaz v koleni, což už jsem si jednou prožil. Takže jsem věděl, jak dlouhá cesta mě čeká. Po tom zápase jsem ale měl dobrý pocit, protože koleno mi vůbec neoteklo a bylo to úplně jiné, než při tom prvním zranění,“ vyprávěl na herním kempu v Turecku pro web Slovanu 24letý liberecký stoper Plechatý.
Až se uzdraví a vyběhne za Liberec do ostrého ligového zápasu, bude to jeho jubilejní 100. utkání v nejvyšší české soutěži. O čem ještě talentovaný obránce hovořil?
O vyhlídkách na návrat:
„Šel jsem proto na magnetickou rezonanci s dobrým pocitem, že by to nemuselo být tak hrozné, že by třeba šlo jen o poškozené postranní vazy. Pak jsem ale přijel za klukama do kabiny a doktor mi řekl, že mám ten přední zkřížený vaz opravdu přetrhnutý, což pro mě byla docela velká rána. I vzhledem k tomu, že jsem tam šel s docela dobrým pocitem... Najednou mi v hlavě proběhla ta dlouhá léčba při prvním zranění kolena. Jaká to byla dřina se vrátit zpátky.“
O době léčby a jejích začátcích:
„Nejhorší byl určitě začátek, protože jsem byl už zvyklý být pořád v kolektivu a s klukama v kabině, ale najednou jsem se od nich musel zase oddělit. Vlastně tři čtvrtě té rekonvalescence jsem strávil na Spartě, kde jsem se s pomocí fyzia dával dohromady.“
„Nejhorší ale bylo, že ty první dva měsíce jsem nemohl ani sám fungovat, pořád jsem kolem sebe někoho potřeboval. Po operaci jsem měl pět týdnů ortézu kvůli tomu, že byl nejen přetržený křížák, ale poškozené byly i postranní vazy, tak aby to srostlo. To byl celkem rozdíl oproti tomu prvnímu zranění, takže koleno se hned nerozhýbávalo.“
O aktuální situaci:
„Už se naštěstí nějakým způsobem připojuji k týmu, třeba už chodím i do přihrávek, do rozcvičení, ale pak se ještě většinou odpojuji. Kluci jdou do pozičních her, kterých se ještě trošku bojím, protože pořád nemůžu chodit úplně do kontaktů. Už na tom ale pracujeme, takže třeba už do měsíce bych se mohl zapojovat víc do soubojových věcí v tréninku.“
„Jak jsem byl půl roku mimo, tak ta chuť do fotbalu je úplně jiná, než když je člověk zdravý, protože to vnímá jinak. Na druhou stranu musím být trpělivý a nic neuspěchat. Štěp, který mi do kolena dali, srůstá tak po půl roce, takže bych už měl jít na kontrolní magnetickou rezonanci a doufám, že dostanu svolení k většímu zapojení k týmu. A když to nedopadne, tak ještě chvíli počkám, i když to bude pro hlavu těžké. Já se prostě snažím dělat maximum, abych byl co nejdříve zpátky.“
O účasti na soustředění v Turecku:
„Byl jsem samozřejmě rád, že mě klub vzal, protože jsem mohl uzdravovat koleno na přírodní trávě, a ne na zmrzlé umělce, která je pro kolena to nejhorší. A zároveň jsem byl rád, že jsem mohl být s kluky a částečnou součástí tréninku.“
