Čím se to utkání liší?
Atmosférou v hledišti i mezi hráči. Miluju, když je plný stadion a diváci fandí, ohromně to prožívám. Nesvazuje mi to nohy, naopak mě to ještě víc povzbudí, vůbec pak necítím únavu. Pro každého je to speciální zápas. Ve Zlíně chceme vyhrát, zvlášť po loňské domácí prohře 1:3.
Jak na ni vzpomínáte?
Bije se ve mně výsledek a to, že jsem vstřelil gól. Když se to člověku povede v derby, je to něco.
Dva góly vítězů loni vstřelil Bosňan Harba a jeden Chorvat Jordan, kteří už Zlín opustili, Balkánců je ale v obou týmech stále dost. Jak to utkání prožíváte?
Celkem je nás pět (ve Slovácku ještě Makedonec Šumulikoski a ve Zlíně Srbové Vukadinovič, Gajič a Chorvat Živulič). Chodíme spolu na kafe v Hradišti i ve Zlíně, jsme furt spolu.
A před derby?
Pár dní jsme se neviděli, ale ne kvůli derby, jen nebyl čas. Teď třeba mi Vuky volal, že je v Hradišti, ať zajdu na kafe. Nešel jsem kvůli tréninku.
Uvědomujete si, že Slovácko nad Zlínem od jeho předloňského návratu do ligy ještě nevyhrálo?
Každého hráče i fanouška to štve. Sezona ještě nezačala, ale lidi už mě zastavovali a říkali, že ať liga dopadne jakkoliv, musíme hlavně porazit Zlín.
Na začátku jara ani jeden z týmů neukazuje formu, na první gól shodně čekají.
Ale my na rozdíl od Zlína aspoň držíme vzadu nulu. Už to jen musíme vylepšit vpředu a začít dávat góly. Snad se to povede teď a vzadu udržíme další čisté konto.
