„Našli jsme společnou řeč, což je hlavní. Beru to jako zásadní věc a dává mi to důvěru v klub a lidi, kteří budou v realizačním týmu,“ pronesl s odstupem dvou dnů Páník, který tak může začít chystat mužstvo na výjimečnou sezonu s evropskými poháry.
Oddechl jste si hodně, když jste se dohodli?
Pracujeme v prostředí, které je nejisté. Kdo se v něm pohybuje delší dobu, dokáže s emocemi a tlaky pracovat. Vždycky věřím v lepší závěr, jinak bych ve fotbale dělat nemohl.
Ani po loňské sezoně jste nevěděl, jestli bude pokračovat. Jak jste prožíval období nejistoty?
Nervózní jsem nebyl. Je to o racionálním uvažování. Když vedete jednání, v některých bodech se nesejdete. Je to otázka dalších debat – proč, co, jak a s kým.
Jak těžká byla rokování o nové smlouvě? Neměl jste obavy, že nemusí vyjít?
Lidé, s kterými jednám, jsou chytří. A když máte správné argumenty, nakonec se vždy domluvíte. Můžu mít respekt ze soupeře, ale abych se bál, to ne. Nikdy jsem nelitoval, že jsem někde nebyl, že jsem se nějak rozhodl. Jsem reálně uvažující člověk, nikdy jsem nelétal v oblacích. Můžeme hledat nové cesty pro zlínský fotbal a jeho zlepšení. Skončili jsme na vysokých pozicích a jejich obhájení bude náročné. Navíc budeme hrát Evropskou ligu, která je o dvě třídy výše než česká soutěž.
V průběhu jara jste řekl, že cítíte po dvou a půl letech určité opotřebování. Teď se bude stavět nový tým. Může to být nový impulz?Samozřejmě. Pokud přijde větší množství hráčů, vznikne konkurence. Noví se budou chtít ukázat, stávající nutí ještě více pracovat. Když zůstává tým bez změn, je usazený a hůře se s ním hýbe, obtížněji se startuje, hráči jsou zaškatulkovaní. Když to klub zvládne, posune nás to dál.
Platí, že chcete mít každý post zdvojený?
Trvá to pořád dál. O kádru jsme se také bavili. Kompetentní lidé na tom pracují. Věřím, že tým, který poskládáme, bude zajímavý.
Posily se ale zatím do Zlína nehrnou. Třeba útočník Wágner, kterého jste chtěli, hodlá zůstat raději v Karviné. Je to pro vás zklamání?
To také záleží na klubech, kterým hráči patří. Nikdy ale nic neděláme na sílu. Když přijde nový hráč, chceme, aby se těšil na angažmá, aby byl náš, dobře se adaptoval. Zatím jsme měli štěstí s jejich výběrem. Doufám, že se to povede i teď.
Už víte, jak bude vypadat realizační tým? Vedení prý shání asistenta s perfektní angličtinou.
Máme v úmyslu ho rozšířit. Klub bude ale konkrétní, až podepíše dohody s lidmi, s kterými chce spolupracovat.
Bude se příprava kvůli Evropské lize lišit?
Budeme mít větší počet hráčů, takže můžeme odehrát také více utkání. Jinak bude ale podobná a začne v pondělí 19. června.
Hned první týden vás čeká Československý pohár se Slovanem Bratislava. Stihnete se nachystat?
Je to hodně narychlo. Ale stejně bychom nějaký zápas hráli. Jen nevím, jestli budeme moct nasadit nové hráče, nebo jen ty, kteří vyhráli český pohár. Moc o tom nevím.
Před 47 lety porazil Zlín ve finále obnoveného federálního poháru Slovan, teď se s ním střetne znovu. Vnímáte tuhle symboliku?
Je to nádherné. Na Slovensku mám spoustu přátel. Nedělám rozdíl mezi Čechy a Slováky. Jsme povahově blízcí, slovenští kluci ve Zlíně pro nás nejsou cizinci. Bereme je jako naše. Před dvěma roky jsme hráli se Slovanem v zimní přípravě, teď to bude naostro. Moc se těším.
