Na gól proti Lille ze závěru roku 2009 si dnes vzpomene málokdo, ale dvě trefy proti Ajaxu Amsterdam připomínají Stanislavu Vlčkovi do teď. V létě 2007 zajistil pohotovou střelou z otočky a rychlým protiútokem historický postup do Ligy mistrů.
„Když na to člověk kouká, jako by se vrátil v čase,“ dojímá se Vlček při pohledu na záznam. „Je to pěkné, ale už je to pryč.“
Kariéru ukončil na sklonku roku 2012, ale ve Slavii zůstal coby vedoucí týmu. Zažil ústup ze slávy, mnoho zklamání i boj o záchranu. Až v posledních měsících se situace otáčí - Slavia se po téměř sedmi letech vrací do pohárů.
Vzpomenete si na ten poslední slávistický gól v Evropě?
Bylo to na konci roku 2009. Strašné, jak to všechno letí... Hráli jsme tehdy poslední zápas v Evropské lize proti Lille, prohráli jsme 1:3 a náš jediný gól jsem dal já. Snad na mě brzy někdo naváže.
Právě tenkrát začal slávistický úpadek. Od té doby jste hráli v lepším případě uprostřed tabulky, v horším o záchranu. Přemýšlel jste, čím to bylo?
Nezvládli jsme dvojzápas s Tiraspolem, se kterým jsme vypadli gólem z 93. minuty. Šli jsme tehdy jen do Evropské ligy, i když každý už se viděl v Lize mistrů. Asi se s tím tehdy nepočítalo při plánování rozpočtu. V klubu byla spousta hráčů a všechno si nesedlo, jak mělo. Ale nemá cenu se v tom babrat, prostě to takhle dopadlo, situace vyústila v odvolání Karla Jarolíma a pak už to šlo jen dolů a dolů.
I v temném období jste zůstal jako vedoucí týmu. Neměl jste chuť utéct?
Samozřejmě jsem byl zklamaný, ale i tohle k fotbalu patří. Já si vážím toho, že jsem díky Slavii mohl zůstat u fotbalu, jiní takové štěstí neměli.
Musel to pro vás být velký skok. Jako hráč jste byl zvyklý, že je o vás postaráno, teď ten servis připravujete vy pro ostatní.
Jako hráč jsem vůbec nevnímal, kolik je za vším práce. Vedoucí týmu se stará o celkový servis pro tým – zařizuje hotely, zajišťuje cesty... Byla to pro mě obrovská změna, ale už to dělám tři a půl roku, tak už mi to ani nepřijde.
Když jdou hráči na večeři, posedíte s nimi? Anebo už jste pevnou součástí realizačního týmu?
Kluci mě na večeře nebo zápisné zvou, ale to už je pryč. Od konce kariéry jsem s nimi nebyl, prostě už tam nepatřím. Občas si sedneme s kolegy z realizačního týmu.
Trénování vás neláká?
Nejdřív jsem si říkal, že bych to chtěl zkusit. Ale když vidím ty nervy, tak to není nic pro mě. Takhle jsem spokojený a zatím bych neměnil.
Návrat do pohárů zažijete alespoň jako vedoucí týmu. Kam až chcete dojít?
Když už jsme v předkole, musíme mít za cíl postup do Evropské ligy. I když to bude hodně těžké. Pokud postoupíme přes Tallinn, tak by nás čekala ještě další dvě předkola. A v lize bychom rádi potrápili špičku tabulky a hráli hezký fotbal.
On-lineDuel s Levadií Tallinn sledujte v podrobné on-line reportáži. |
Jako hráč máte se Slavií jeden titul, ale mistrovské oslavy jste kvůli přestupu do Anderlechtu nezažil. Věříte, že se někdy dočkáte alespoň jako funkcionář?
Všichni tomu věříme. Máme nového vlastníka, skvělé zázemí... Udělala se tady spousta nových věcí. Snad jdeme správným směrem a přinese to ovoce. Třeba jednou i v podobě mistrovského poháru. To je pro nás všechny sen.
První krok za úspěchem můžete udělat už ve čtvrtek. Tipněte si, kdo na vás naváže a dá první gól Slavie po návratu do pohárů?
Když řeknu jméno, tak se dalších patnáct hráčů urazí, že jsem je nejmenoval. Každopádně věřím, že to bude co nejdřív, ideálně už ve čtvrtek večer. Je úplně jedno, kdo to bude. Hlavně se chceme přiblížit postupu do dalšího předkola.
