Vypadalo to, že si moc nezachytal. Když však musel zakročit, pořádně se nadřel. Třeba při šanci Elbera v první půli, který stál od něj pět kroků. "Čekal jsem do poslední chvíle, až se s míčem otočí. Pak jsem šel na zem. Bál jsem se, abych si míč nesrazil do branky. Naštěstí šel ven."
O štěstí mluvil často. Ve druhé půli jen lehce tečoval ránu Sergia a vyrazil ji na tyč. "To mi bylo nejhůř. Myslel jsem, že ji mám, ale málem jsem na ni nedosáhl."
Pak ho vylekal Hargreaves, který pálil z voleje. "Míč proletěl mezi hráči, zaplaval. Byl jsem rád, že ho mám. Ale divil jsem se, že to šlo kousek vedle."
Když vstupoval na hřiště, hráči Bayernu se prý divně chovali. "Všelijak si nás prohlíželi a asi si říkali, že se porazíme sami. Pořád se smáli, nebyli koncentrovaní. Asi jsem je pak zaskočili. Když nás chtěli zlomit, najednou jim to nešlo. Do druhé půle už nastupovali nažhavení, ale začátek podcenili."
Když pak po zápase obrovitý útočník Carsten Jancker předstoupil před novináře, jen kroutil hlavou. Těžce hledal slova. "Nevyšlo nám to," řekl Jancker. Nechápal, že si s ním poradil o dvě hlavy menší mládenec Tomáš Hübschman, který Ligu mistrů hrál vůbec poprvé. "Nečekal jsem, že Jancker je tak velký, v televizi, ze které jsem ho znal, vypadal menší." Po zápase si s ním chtěl vyměnit dres. Anglicky jej požádal a Jancker souhlasil. "Je to můj nejslavnější dres do sbírky. Řadím ho určitě výš, než dresy z mistrovství světa dvacítek v Argentině," smál se Hübschman.
