Jak závěrečné soustředění před světovým šampionátem vůbec snášíte?
Není to žádná legrace, protože za sebou mám spoustu těžkých zápasů za Juventus. Na druhou stranu je mi jasné, že jestli někde máme ty ztracené síly nabrat, pak tady v Seefeldu je k tomu jediná a poslední příležitost.
Bojujete sám se sebou?
Takhle bych to nedramatizoval. Dobře vím, co snesu, tak si tu přípravu občas reguluju podle svého. Ale v podstatě se snažím dělat všechno, co nám trenér řekne. Jen mě štve, že se mi vinou alergie na ty všechny možné zdejší pyly špatně dýchá, a k tomu mě pobolívá k krku. Ale už se to začíná zlepšovat.
Na zdraví vám nejspíš nepřidalo ani deštivé a chladné počasí.
To teda ne. Taky že jsem v tom dešti nastydl. Ráno se mi nechce z postele, musím se ke vstávání nutit. A potom to člověka při tréninku tolik nebaví.
Ale jak jste řekl, snažíte se tréninkové normy plnit na sto procent.
Samozřejmě. Protože vzhledem ke svému věku tvrdě trénovat musím. Abych byl na hřišti co platný. Jestli mě to baví nebo nebaví, na to se ohlížet nemůžu.
Co s vámi bude po mistrovství světa?
To teď nemůžu říct. Vlastně to ani nevím. Budeme to probírat s manželkou, protože už bych měl taky něco splácet jí a dvěma dětem. Právě žena mě před časem přemlouvala, abych s nároďákem skončil. Ale dneska si myslím, že je dobře, že jsem se do tohohle mužstva vrátil. I když až na baráž s Norskem.
Vaše žena je dnes stejného názoru?
Ta si nejspíš myslí něco úplně jiného.
Ale rozkol manželství snad při vašem návratu do reprezentace nehrozil.
Kdepak. Ivana nakonec vždycky za mým rozhodnutím stála, podporovala mě. Proto až se v létě budu rozhodovat co dál, bude do toho mít hodně co mluvit. Rozhodně na tohle naše společné rozhodování nebude mít vliv situace v Juventusu, nebo jak dopadneme na mistrovství světa.
Bude světový šampionát vaším reprezentačním epilogem?
Ani tohle ještě nevím. Ale trenér Brückner mi už ukazoval program další kvalifikace. A to může být docela zajímavý.
Takže budete v národním mužstvu pokračovat?
Říkám jen, že mě to láká. Zajímaví soupeři, žádné velké cestování. Ale za dva měsíce budu moudřejší.
Zmínil jste Juventus. Jestlipak víte, že podle italského tisku může Juventus kvůli ovlivňování nasazování rozhodčích v italské nejvyšší soutěži skončit ve druhé lize?
Sleduju to, sleduju, protože mladýho Janka vždycky po ránu posílám pro Gazzettu dello Sport, která je tu k dostání. A tak vím, že situace v Juventusu je horší, než jsem předpokládal. Nechci předbíhat, ale kdyby to měla být ta druhá liga, tak nevím nevím, jestli bych v Juventusu zůstal. Nabídky mám, ale prozrazovat je nebudu.
Lákala by vás třeba anglická Premier League?
Nevím, jestli bych na ni stačil.
Vraťme se tedy k národnímu mužstvu. Kam až to český tým může na mistrovství světa dotáhnout?
Odpovím takhle: chceme dopadnout co nejlíp.
Souhlasí podle vás s realitou světový žebříček FIFA, který staví Česko na druhé místo za Brazílii?
Nesouhlasí. Myslím, že v současné době je víc lepších mužstev než to naše. Například Argentina, Holandsko, Anglie, Francie. To jen tak namátkou, možná by se našla i další. Ale něco jiného je, že se všemi včetně té Brazílie se můžeme měřit.
Jaké jsou nejsilnější zbraně českého mužstva?
Hlavně pokora, pak bojovnost ve smyslu, že jeden se dokáže bít za druhého, a nakonec útočná fáze. A v téhle souvislosti jsem strašně rád, že se nám do útoku vrátily ty dvě žirafy Honza Koller s Vráťou Lokvencem. Naopak jestli se neuzdraví Vláďa Šmicer, bude to pro tu útočnou fázi opravdu velká ztráta.
A jaké má tým slabiny?
No, občas zachrápeme vzadu. Trenér nás ladí hodně ofenzivně, chce především útočit a my občas vzadu něco otevřeme.
Už jste v radě starších probírali, kdo bude nastupovat s kapitánskou páskou?
To jsme probírat nemuseli. Tomáš Galásek byl kapitánem celou kvalifikaci, takže je úplně jasný, kdo je v tomhle mužstvu kapitánem.
Jaký je rozdíl mezi Nedvědem, který se chystal na mistrovství Evropy v roce 1996, a tím dnešním, který se připravuje na mistrovství světa?
Tenkrát jsem byl v národním mužstvu bažant a nevěděl jsem, co čeho jdu. Teď vím moc dobře, o co běží, přestože mistrovství světa je to pro mě stejně jako pro ostatní spoluhráče premiérou.
A taky jste kolem hlavy neměl ty blonďaté lokny.
To je pravda, byl jsem vzorně vystříhaný. A to před pár dny jsem mohl vypadat stejně, protože kluci v Juventusu se rozhodli, že když se vyhraje titul, dají se ostříhat. Až na dva hráče to taky udělali, nepodřídili jsme se jen já a Camoranesi. Možná se ale dám ostříhat, až s fotbalem skončím. To mě pak snad na ulici nikdo nepozná.
