Role třetího gólmana padla na Alexe Mereta, který v Neapoli nastupoval jen každý druhý zápas. Mimochodem, Meret byl nakonec jediný Ital, který do šampionátu vůbec nezasáhl.
Soudržnost, zábava, vítězství
Trenér Mancini stihl prostřídat všechny. Věděl, že potřebuje v mužstvu pohodu, klid a zároveň napětí. To byl další úkol, na který myslel - soudržnost.
A pak styl, kterým chce hrát: aktivně, zábavně, nebezpečně, předně bez inkasovaných gólů, které se špatně dohánějí.
I proto MF DNES do ideální sestavy šampionátu vyslala tři italské obránce plus malého záložníka Verrattiho, což je univerzální klíště, které je schopné zvládnout všechny pozice od defenzivního štítu až po klasického špílmachra.
Italský trenér Roberto Mancini povzbuzuje své svěřence během čtvrtfinálového zápasu proti Belgii.
Navíc jsme měli vážné dilema, zda nevyužít ještě nápadně nenápadného Jorginha. Byl nejčastěji faulován (osmnáctkrát), měl druhý nejvyšší počet úspěšných přihrávek (497), naběhal nejvíc kilometrů (86,6) a získal nejvíc míčů (46).
Asi je to vůči Jorginhovi nespravedlivé, ale nám přišlo fajn dát šanci i jiným týmům. Maestro Mancini snad promine, protože on by jistě spolupráci Verratti & Jorginho nerozbíjel.
Na levé obraně mu zůstal rakeťák Spinazzola, který na finále dorazil o berlích, na pravém kraji se určitě Mancini neurazí s univerzálním Dánem Maehlem, jenž - jak vidno - dostává užitečné lekce v Bergamu. Ano, skvělá italská škola.
Wembley: slzy smutku i štěstí
Jako hráč byl Mancini útočník-elegán. Góly dával a připravoval. Pomohl vyhrát titul pro Sampdorii Janov, devět let poté pro Lazio Řím. Pro Sampdorii byl historicky první, pro Lazio druhý a poslední.
Pět mistrů Evropy, tři Angličané i Pedri, Höjbjerg a Lukaku. Sestava podle UEFA |
V roce 1992 byl kapitánem Sampdorie, která se probila až do finále Ligy mistrů. Soupeř Barcelona. Prodloužení. Stav 0:0. Místo Wembley. „Mám pocit, že mi osud něco dlužil,“ utřel si po nedělním finále slzy štěstí. Jako hráč odtud odcházel poražený a ještě v autobuse plakal hořkostí, jako šestapadesátiletý trenér zvítězil. Sice po penaltách, ale zaslouženě.
I elitní sestava MF DNES potvrzuje, že Italové měli na turnaji navrch. Vynecháme-li tedy semifinále proti Španělům, které vydřeli po taktickém boji.
I v tom si Mancini libuje. Mění strategie i úkoly, proti dominantním Španělům chtěl především bránit, zdvojovat, vycpávat volnější prostory. Proto jsme mu na pravý kraj zálohy šoupli neokoukaného, leč nesmírně platného Angličana Phillipse a do středu španělského teenagera Pedriho, neboť Mancini nikdy nehledí na věk.
Ital Nicolò Barella se pokouší odclonit španělského mladíka Pedriho, který ho napadá, v utkání semifinále mistrovství Evropy
Jen o útočníky bychom se asi pohádali. Ne Immobile, ne Berardi, ne Insigne, ne Belotti. Při rozestavení 4-3-3 se vešel jen Federico Chiesa, který se na gól napracuje, ovšem na křídle dře jako mezek.
Od září 2018 je Manciniho reprezentace už 34 duelů neporažená. Jestli by s virtuálními útočnými pomocníky Raheemem Sterlingem a Patrikem Schickem byla ještě úspěšnější, to se nikdy nedozvíme.
I tak platí: klobouk dolů, pane Mancini!
Hvězdná armáda fotbalového Eura. Podívejte se na jedenáctku, kterou vybrala MF DNES:
