Šampionát přitom pro vysokého útočníka začal dobře, proti Ukrajině dal vedoucí gól zápasu. Soupeř ale skóre rychle otočil a Švédové museli skousnout nečekanou porážku.
Proti Anglii potřebovali nutně bodovat, aby si udrželi naději na postup. Hodně spoléhali právě na Ibrahimovice, kapitána a největší osobnost týmu. Jenže už předzápasová statistika varovala, útočníkovi AC Milán totiž ostrovní styl moc nesedí. V patnácti zápasech proti anglickým soupeřům se trefil jen třikrát.
Anglický kouč Hodgson přesto upozorňoval: "Možná mu to proti anglickým týmům pokaždé nevyšlo, ale nesmíme ho podcenit." A přidal se i kapitán Gerrard. "Má obrovský talent a pokaždé je strašně nebezpečný. Musíme si na něj dát velký pozor."
Ibrahimovic ale anglické prokletí nezlomil. Už od úvodních minut se nezvykle často stahoval do středu hřiště, pokoušel se tvořit. Jenže snaha o nápadité přihrávky nevycházela a otrávený Švéd jako by chvílemi o hru ztrácel zájem. Několikrát zbrzdil nadějnou akci, zastavil se a nakonec přišel o míč. Protiútoky často zbytečně táhl sám, spoluhráči jako by neexistovali.
Místo něj udeřil v prvním poločase jiný střelec s vlasy ulíznutými do culíku - Angličan Carroll. Švédové ale zápas nezabalili a ve druhé půli dvěma brankami stopera Mellberga otočili skóre. Po gólu na 2:1 se připomněl také Ibrahimovic. Místo slavení zblízka křičel na anglického brankáře Harta, o chvíli později se před rohovým kopem dokonce napil z jeho lahve odložené v brance.
Pokud se tím snažil soupeře rozhodit, nepovedlo se mu to. Walcott totiž brzo stav zápasu znovu srovnal, v závěru pak Švédy definitivně potopila nádherná patička Welbecka. "Je to tragédie, prohráli jsme nezaslouženě. Neměli jsme štěstí," zoufal si po utkání Ibrahimovic.
Muž, který se kdysi představoval slovy "Zlatan, syn boží", tentokrát svému týmu žádným božským kouskem nepomohl.
Proto Švédové sehrají poslední zápas už jen z povinnosti.
