Takhle se ve středu po poledni scházeli k poslednímu pražskému srazu před odletem na mistrovství Evropy čeští fotbaloví reprezentanti.
Protokol byl dodržen jako vždycky, zpovídat fotbalisty v prostorné hale hotelu Praha mohli novináři a televizní štáby teprve poté, co se hráči po obědě začali trousit z jídelny.
"Kde mám ženu, ta je přednější," prodral se Nedvěd hloučkem žurnalistů a šel se na široké schodiště vedoucí k recepci rozloučit s rodinou. Pusu od táty dostaly obě děti, zkrátka samozřejmě nepřišla ani paní Ivana.
"Teď je vidím naposled, potom až po mistrovství," vysvětloval Nedvěd v příštích okamžicích.
Po dotazu, zda za ním manželka přiletí na šampionát, se Nedvěd na pár vteřin zamyslel. "Když postoupíme ze skupiny, tak nejspíš ano." Naprosto při tom ale vyloučil, že by se paní Nedvědová objevila v Portugalsku dřív, než skončí boje v základních skupinách. Přitom takovou turistiku manželek a přítelkyň nikdo oficiálně nezakázal.
"Jsem přesvědčen, že všichni spoluhráči k téhle záležitosti přistupujou stejně jako já. To odloučení zase tak moc dlouhé nebude, aby se nedalo vydržet. A každý z nás moc dobře ví, o co nám v Portugalsku půjde," naznačil medailové cíle.
A klíčem k co možná nejcennějšímu kovu má být právě postup z těžké skupiny. V té Česko postupně narazí na Lotyšsko, Nizozemsko a Německo.
Baroš už je po nedělním "knokautu" estonského protihráče zcela fit, jen pod okem mu zbyla na ten nezaviněný, o to však úděsnější střet se soupeřovým ramenem tmavomodrá památka.
"Už je to v pohodě, jenom s tím monoklem budu v Portugalsku strašit ještě dlouho," poznamenal Baroš, který se už v prvním poločase utkání s Estonskem nechal raděj vystřídat. "Byl jsem otřesený a na pravé oko jsem skoro neviděl, tak jsem nechtěl zbytečně riskovat. Ale na dnešní trénink se už jen třesu."
Stejně tak se po životním kroku, jímž byla pondělní svatba na Dobříši, těšil na hřiště dvoumetrový útočník Koller.
"Ty dva dny volna jsem využil úplně beze zbytku," připomínal. "V pondělí svatba, pak hostina a posezení s nejbližšími. A v úterý jsme si s manželkou dojeli na chatu pro malou Hedviku, protože jsem ji už čtrnáct dní neviděl. A zbytek dne jsem pak strávil s oběma Hedvikami doma v Praze."
Když jste se Kollera zeptali, co říká zájmu tureckého Besiktasu Istanbul, podivil se. "Před chvílí jsem se to dozvěděl od jedné novinářky. A co si o tom myslím? To na mně přece nemůžete chtít teď, když odlétáme do Portugalska a v hlavách máme zápas s Lotyšskem. Navíc, kdo ví, jak to všechno po mistrovství bude."
Tomáše Rosického přivezl na sraz bratr Jiří, brankáře Antonína Kinského zase jeho otec, také bývalý gólman.
"Radil jsem klukovi, ať si vezme moje staré rukavice, ve kterých mi to vždycky šlo. Ale znáte děti, neposlechl," smál se Antonín Kinský starší.
Rosický jako jediný z reprezentantů odehrál poslední dva přípravné duely s Bulharskem a s Estonskem celé. "Byl jsem moc spokojený," pochvaloval si dvouzápasovou zátěž. "V závěru bundesligy jsem toho za Dortmund moc nenahrál, tak jsem si teď v nároďáku spravil chuť. Kdepak já a odpočívat. V úterý jsem byl hrát tenis a pak jsem si šel ještě zaběhat."
Podobně mluvili další fotbalisté. Dva volné dny jim přišly vhod, ale v úterý odpoledne už byli natěšení na společný trénink na Strahově. Ze všech vyzařovalo odhodlání dosáhnout na evropském šampionátu nečeho hodně velkého!
 Reprezenatční sraz: Pavel Nedvěd s rodinou. |
