Těmito slovy začínal článek, který před devíti lety otiskla MF DNES na své regionální sportovní straně. Popisovala v něm oslavy, které v Jablonci vypukly po zisku trofeje.
Dnes se fotbalisté Jablonce pokusí tu radost zopakovat. Není proto od věci si připomenout, jak tehdejší novinová reportáž z dění na jabloneckém fotbalovém stadionu pokračovala:
19.00 - První fanoušci přinášejí zelenobílé prapory, šampaňské a skandují "Hoši děkujem!"
20.00 - Do dějiště oslav přijíždějí fanoušci, kteří sledovali finále přímo v Praze. Jabloneckým taxikářům stoupají tržby, napilno mají také policisté regulující přívaly aut pod stadionem.
21.22 - Pod Střelnicí se konečně objevuje bílý autobus s fotbalisty. Prodírá se přes davy fanoušků a za jeho čelním sklem vévodí vítězný pohár. Fanoušci obklopují trenéra Jiřího Kotrbu, jenž nese malý pohár. Hráči a funkcionáři otvírají jednu láhev sektu za druhou a přímo z autobusu skrápějí shromážděný dav šumivým mokem.
21.30 - Fotbalisté vybíhají na hrací plochu a tančí kolem poháru. Většina z nich má na sobě pouze trenýrky nebo promočená trička. Na hřiště přibíhají fanoušci a pohár putuje z ruky do ruky.
21.45 - Dav skalních příznivců se přesunuje do prostoru před restaurací a čeká, až se fotbalisté objeví na balkonu. Začíná show. Mikrofonu se ujímá blonďatý Milan Fukal a fandové po něm opakují: "Jablonec! Jablonec! Mííra Pelta. Hoooši my vás nikdy neopustíme, ale chceme vítězství!"
22.00 - "Tenhle pohár nepatří jen nám, ale vám všem," křičí přešťastný trenér Jiří Kotrba.
Půlnoc - Konec akce. Po dohodě jabloneckého klubu se příznivci pohárového šampiona rozcházejí, v některých restauracích se však slaví až do rozbřesku.
 HISTORIE. Fotbalisté Jablonce, vítězové poháru z roku 1998. Vpředu Hromádko, Barteska a Požár. |
