Co vy a velký fotbal? Nestýská se vám?
Velký fotbal? To už je minulost.
Vážně?
Myslím že jo. Udělal jsem soukromé rozhodnutí, že už se kvůli fotbalu nebudeme nikam stěhovat. Že budu hrát pouze tam, kam můžu dojíždět z Mladé Boleslavi. Nabídka z okolí nepřišla, vzal jsem proto příležitost v Hlavici a jsem spokojený.
Ale víte, jak se to říká: Nikdy neříkej nikdy.
Jasně, mám to blízko do Liberce, Jablonce a do Prahy, ale zase musím být realista. Z Jablonce mě vyhodili a v Liberci je trenér Kozel, který mě přestal v Jablonci stavět. Sparta a Slavia – tam nic, jak říkám, jsem realista. Možná kdyby se ozvala Bohemka nebo Viktorka, tam by snad nějaká šance byla, ale myslím, že už mám velkou kariéru za sebou.
Je vám třicet, to zas není tolik, ne?
To máte pravdu. Ale co se týče opotřebovanosti, už mi je o hodně víc, než je reálný věk. Není to jen opotřebení tělesné, ale i psychické. Když vidím, co se ve fotbale děje, jak se dneska v první lize zachází se zkušenými hráči a tlačí se tam pořád mladý kluci... Na to jsem neměl nervy a i z toho důvodu jsem vlastně po nějaké rvačce v Jablonci ukončil své působení v první lize.
Jan FlachbartFotbalový obránce, nar. 3. 3. 1978. Začínal v Kolíně, poté byl v Mladé Boleslavi, v Bohemians, ve Slavii a v Semicích, v roce 1996 přišel znovu do Bohemians a roku 1999 přestoupil do Sparty, kde zažil i utkání Ligy mistrů. Hrál i v Jablonci, ruském Petrohradu či Olomouci. V lednu 2007 přestoupil do Jablonce. Jenže na podzim měl v týmu problémy, byl přeřazen na chvíli do rezervy a v lednu 2008 přestoupil do Krče. Od léta hraje v týmu třetiligového nováčka Hlavice, vesničky v Podještědí. |
Dneska už to říct můžu, z Jablonce jsem byl vyhozen poté, co jsem se na tréninku popral s jedním tím mladým talentem.
S kterým?
Ne, jméno říkat nebudu.
To vás nějak vyprovokoval?
Samozřejmě, byl arogantní, sprostě mě urážel a to jsem si nemohl nechat líbit. Tak jsem se prostě otočil a jednu jsem mu natáhl.
Nelitujete toho?
Teď už ne. V tu chvíli mi to líto bylo. Jablonec chtěl omlazovat tým a já tímhle tahem trenérovi (Komňackému) jen nahrál. Měl pak jednodušší rozhodování. Dnes toho ale nelituju, tady v Hlavici se můžu bavit fotbalem a v Mladé Boleslavi jsem navíc začal trénovat děti, což mě velmi baví.
Kdybyste měl z hlavy vylovit nejmilejší vzpomínku z vaší kariéry, která by to byla?
Určitě dvojzápas s Realem Madrid v dresu Sparty. Chvilku jsem si zahrál i na Chelsea. I s Petrohradem jsme měli krásné zápasy. Pohárová utkání stála za to, ať už v Lize mistrů nebo v Poháru UEFA.
Kdo je podle vás favorit letošní ligy?
Byl jsem se podívat v Mladé Boleslavi na Slavii. Gólově se sice nikdo neprosadil, ale bylo to zajímavé utkání. Tyhle dva týmy se mi zdají hodně dobré.
Tak pojďme k Hlavici, vaší současné štaci. To je trochu fotbalový zázrak, že? Měli jste hrát o záchranu, ale jste v horní polovině tabulky.
Povedl se nám začátek sezony, měli jsme tam pár dobrých výsledků. Teď už to herně není úplně ono, ale výsledkově se nám pořád docela daří. Držíme se v první silné skupině, i když třetí liga je vyrovnaná. Když ale budeme takhle pokračovat, záchranářské problémy by nastat neměly.
V poháru jste senzačně vyřadili Boleslav, ale ve čtvrtém kole jste utrpěli debakl 1:7 s Plzní. Čím to?
Sedm gólů, to je fakt hodně. Bylo to i tím, že druhou půli nám na těžkém terénu docházely trochu síly, tady ta trénovanost u hráčů není taková jako u Plzně v první lize. Naopak Plzeň do druhé půle poslala některé čerstvé hráče jako například Milana Petrželu, který si tam s námi dělal doslova, co chtěl. A po krásných akcích nám hosté dali bohužel smutných sedm gólů.
V prvním poločase Plzeň kopala penaltu za váš zákrok na bývalého spoluhráče ze Sparty Rezka. Jak to bylo?
Oba jsme šli po balonu na dlouhou nohu a Réza tam byl o setinu vteřiny dřív. Byla to přísná penalta, ale k jemnému kontaktu tam došlo.
Musel jste si ve třetí lize najít i civilní zaměstnání?
Ne, živí mě fotbal plus mám něco za trénování přípravek v Mladé Boleslavi. Do práce ještě nemusím.
