Jeho příjmení naznačuje, že by si s ničím neměl dělat velkou hlavu, o tomhle rozhodnutí ale Bezstarosti přemýšlel dlouho. "Nějakou dobu to ve mně zrálo. Na gólmana nemám ideální parametry, hlavně výšku," uznal v rozhovoru pro klubový web. Narostl do 173 centimetrů, což na brankáře skutečně není moc. Jeho konkurenti většinou byli minimálně o deset centimetrů větší.
Někdo by možná na jeho místě kariéru ve velkém fotbale vzdal a radši vyzkoušel jiný sport. Bezstarosti se rozhodl zabojovat. V devatenácti zkusí fotbal coby hráč v poli - a nebude to poprvé. "Už dřív mě v přípravě trenéři občas využívali v poli. Většinou mě pak chválili," usmívá se talentovaný sparťan. Není divu, s nezvyklou pozicí si totiž vždycky dokázal poradit. V létě, kvůli nedostatku hráčů naskočil jako útočník do přátelského utkání s izraelským týmem Hapoel Ra'anana a při porážce 1:6 vstřelil jediný gól Sparty.
"Soutěžní zápas v poli jsem hrál naposledy v žácích, na pár minut dokonce v derby se Slavií. Jinak jen v přátelácích. Ale teď jsem se rozhodl zkusit změnu natrvalo. Uvidíme, jak mi to půjde," je zvědavý.
Přátelský a mistrovský zápas, to bude přece jenom pro sparťanského obojživelníka dost velký rozdíl. Navíc se nabízí otázka, jestli není v devatenácti letech na změnu postu už trochu pozdě.
"Sice je to radikální změna, ale že by ji Tomáš ve svém věku nezvládl? To si nemyslím," říká trenér sparťanské juniorky Petr Janoušek. "Ve dvanácti třinácti letech chodil do útoku nebo na kraj zálohy a pral se s tím statečně. Má dost dobrou technickou připravenost na to, aby teď přechod do pole zvládl."
Janoušek také chápe, proč se Bezstarosti odhodlal k tak zásadní změně. "Jeho brankářské kvality a technika chytání jsou sice na vysoké úrovni, pořád mu ale do top brankáře chybí centimetry," uznává. "Na Spartě ale asi nenajdete trenéra mládeže, který by o něm mluvil negativně. Tomáš je skutečně poctivý pracovitý kluk a já mu chci dát šanci," ujišťuje Janoušek. "Pokud by někdo nevěděl, že je bývalý brankář, ani si nevšimne, že by na hřišti propadal nebo dělal chyby."
Že už Bezstarosti nebude stát v brance, to je jasné. Ale na jaké pozici přesně bude nastupovat? Zatím to vypadá, že od jara ho fanoušci budou vídat na kraji zálohy. "Nechávám ho záměrně hrát na pozici krajního záložníka, kde je to hodně běhavé a kondičně náročné. Jsme dohodnuti, že v zápasech bude dohánět běžeckou formu kondice, která je jiná, než brankářská, kde jsou pády, odrazy nebo krátké vyražení," vysvětluje trenér Janoušek.
Bezstarosti sám dobře ví, že má na čem pracovat. "V bráně je víc času třeba na práci s míčem, takže potřebuju rychlejší zpracování. A hlavně zlepšit kondici," souhlasí s koučem. "Tomáš všechno plní, je pozitivní a ochotný na sobě pracovat," chválí Janoušek. "Myslím si, že do budoucna z něj může být zajímavý hráč. Má dobré cítění hry a umí hrát pozičně. Věřím, že z něj uděláme dobrého fotbalistu."
V to samé doufá i Bezstarosti. A myslí si, že mu dlouholetá brankářská praxe může v přerodu paradoxně i pomoct a přinést výhodu v porovnání s ostatními hráči v poli. "Můžu díky tomu herní situace vidět trošku jinak. Třeba jeden na jednoho proti gólmanovi."
Jeho případ je sice neobvyklý, ale jeden známý předchůdce by se našel. Mexický reprezentační gólman Jorge Campos sice branku neopustil natrvalo, ale když se v klubu Pumas ocitl v roli dvojky, zkusil štěstí v útoku - a za sezonu dal čtrnáct gólů. Fanoušci Sparty by se určitě nezlobili, kdyby si Bezstarosti vedl podobně.
