"Mohlo to skončit i vyšším rozdílem, k některým šancím jsme přistoupili hodně laxně, což by se nám v lize nemuselo vyplatit," řekl reprezentační záložník Jiří Štajner, nejen včera v libereckém dresu jasně nejlepší hráč na ploše. "Určitě je dobré, že jsme to vzadu udrželi na nulu, domácí jsme pustili do jediné větší šance."
Všichni fotbalisté už prchli před drobným deštěm do šatny, ale Štajner se dál a dál ochotně fotil s dětmi. Jasný obrázek toho, jaké bylo utkání s nedávným mistrem pro kolínský klub svátkem.
"Přišlo téměř tisíc lidí, taková návštěva tu za posledních několik roků nebyla," řekl šéf domácího oddílu František Bílek. "A to nám ještě nepřálo počasí."
Kolín se v minulých deseti letech propadl ze druhé ligy až do krajského přeboru. Teď se pod novým vedením sice zvedá, na Liberec to však stačit nemohlo. "Mohli jsme sice vstřelit branku, ale vzhledem k průběhu zápasu by to nebylo spravedlivé," řekl kolínský kouč Bohuslav Pilný.
Po závěrečném hvizdu se pustil do přátelského klábosení se Štajnerem, Hauzrem a Nezmarem, triem z tábora soupeře, v jehož barvách před pěti lety ukončil aktivní kariéru. "Tihle tři plus Míra Holeňák ještě byli mými spoluhráči," vzpomínal Pilný. "Složil jsem jim poklonu za to, jak se stále drží."
Poklonu si zasloužil hlavně Štajner, protože jeho gól byl vážně luxusním fotbalovým kouskem. Slalom přes čtyři protihráče, narážečka a pohodová trefa. "No tak užil jsem si to, gól byl pěknej," usmíval se Štajner. "Terén byl přesně akorát mokrej, balon po něm klouzal, to mi vyhovovalo. Kolín byl ale dobře připravenej, mladí kluci s námi vydrželi běhat."
Ovšem nádherný byl i gól na 3:0 dvě minuty před koncem. Štajner – kdo jiný? – parádní přihrávkou z vlastní poloviny vysunul Zemana, ten utekl obraně, narazil si s Vojtou a před vápnem přenechal míč Gecovovi. Jeho krásná rána mířila přesně do horního růžku.
