Obvykle kroutí volantem osobního vozu, ale jednou nebo dvakrát týdně dokonce usedne do autobusu. "Často jezdíme na školení do Ústí. Řídit autobus plný lidí není sranda, ze začátku mi to šlo těžce," přiznává autor deseti ligových gólů.
Práce mu časově vyhovuje, aby stíhal svůj koníček, fotbal. Víkendy má volné, ve všední den končí v půl čtvrté. "Hraju za Vratislavice krajský přebor. Těžce o sestup." Ve 40 letech mu vrcholový fotbal neschází. "Už jsem opotřebovaný. Že bych brečel každý týden u televize, když běží liga, to ne. Teď jsem si udělal trenérskou A licenci, to je nová motivace," tvrdí Rampáček, v kopané policejní mistr světa.
Fotbalem se nezabezpečil. "Šlo si vydělat na živobytí, bydlení. V Proseči nad Nisou mám rodinný domek."
S kamarády z Teplic se schází. "Jednou za rok máme slezinu. Teplice sleduji dál, snaží se, ale asi jsme byli nejlepší," culí se.
